Celosvětově uznávaný vědec, geomatik Michal Šprlák se po úspěchu v zahraničí vrátil zpět do Plzně a působí na Západočeské univerzitě (ZČU). Je držitelem ceny Guyho Bomforda, kterou uděluje Mezinárodní asociace geodézie jednou za čtyři roky a na celém světě ji získalo jen dvanáct vědců. O jeho matematickou metodu výpočtu hustoty uvnitř planetárních těles se zajímají nejrůznější vesmírné agentury, včetně NASA. Dokázal mimo jiné spočítat hustotu měsíční kůry. Působil v Austrálii a v Norsku.

Zástupci národních parků Šumava a Bavorský les představili výsledky výzkumu, který sledoval proměnu těchto míst po dobu několika desítek let. Les se zmlazuje sám a tetřev potřebuje komfort, tak zní jen některé z výstupů projektu.

Týmy archeologů z Plzně a Prahy zkoumají poblíž hory Říp už druhou pravěkou mohylu. Nález u obce Vražkov ukýval dva hroby z pozdní doby kamenné. S nedávným objevem v nedalekých Dušníkách přináší tento výzkum další unikátní informace o životě našich předků a jejich rituálech v okolí tehdy posvátné hory. Mluvíme o časovém období zhruba 6000 let nazpátek.

Dosud nejrozsáhlejší studie mapuje zkušenosti zhruba tří stovek lidí bez domova, kteří žijí na území Plzně. Jedná se o nejrozsáhlejší projekt svého druhu v republice, jenž si nechalo město zpracovat. Cílem radnice je najít průnik mezi bezdomovci a míněním veřejnosti a nalézt taková řešení, která pomohou zlepšit situaci. Studii zpracovali odborníci Katedry sociologie Západočeské univerzity v Plzni pod vedením docenta Jana Váně.

Každý desátý Čech starší 15 let se občas dopouští některé z forem násilí ve vztazích. Bližší pohled navíc ukazuje, že se ve skutečnosti může jednat o číslo mnohem vyšší. Vyplývá to z průzkumu agentury Nielsen Admosphere ve spolupráci s Ligou otevřených mužů (LOM), která v Praze a v Plzeňském kraji realizuje bezplatný terapeutický program Zvládání vzteku. Hádky a křik v partnerském vztahu přiznalo 26 procent oslovených respondentů.

Vzácná pravěká mohyla se řadí mezi nejstarší u nás i v celé Evropě. Archeologové z Plzně ji objevili uprostřed polí u obce Dušníky nedaleko Řípu. Nález je v nebývale dobrém stavu. Výzkum totiž odhalil hrobovou komoru malého dítěte, kde se zachovaly dřevěné konstrukce a další artefakty z doby zhruba 3800 let před naším letopočtem. Takový nález nemá v Čechách obdoby.

Je nutné padlý strom okamžitě odvést z lesa pryč nebo je lepší nechat ho na místě? Právě to zkoumají čeští a zahraniční vědci na Šumavě. Tlející dřevo je podle výzkumů nepostradatelnou součástí lesních ekosystémů a je důležité pro zachování druhové rozmanitosti naší přírody.

Milovníci historie se mohou těšit na zajímavé komentované procházky v rámci celostátní akce Archeologické léto. Celkem se v celé zemi budou moci s odborníky vydat na 80 lokalit. V Plzeňském kraji jich je v nabídce 11 a jde například o zříceninu hradu Věžka nebo hradiště Sedlo u Sušice.

Tři zříceniny, jeden hrad a jedna mohyla. To jsou cíle, kam se mohou lidé vydat spolu s archeology z plzeňské filozofické fakulty. Unikátní projekt nabídne zájemcům například výlet na zříceninu hradu Litice u Plzně. Díky akci budou mít návštěvníci také unikátní příležitost na vlastní oči sledovat archeologický výzkum mohyly v Dušníkách na Litoměřicku.

V obavě o zdraví a o život své ženy, která o sobě nepodávala žádné zprávy, inicioval její manžel policejní pátrací akci. Pohřešovanou byla bioložka, která měla sama provádět výzkum kdesi v lesích na Tachovsku. Proto byly obavy o její bezpečí na místě.