Tlející dřevo je pro lesní ekosystém nezbytné, jeho význam zkoumají vědci z ČR a Bavorska

„Tlející dřevo má nedocenitelnou roli v koloběhu živin, v přirozené obnově lesů, ovlivňuje funkce a strukturu vodních toků, morfologii svahů, různorodost prostředí a především má pozitivní vliv na přírodní rozmanitost tisíců druhů organismů – bakterií, řas, hub, mechů, játrovek, lišejníků, kapraďorostů, roztočů, hmyzu, ptáků a dalších,“ vysvětluje koordinátor projektu za Správu NP Šumava Jaroslav Červenka.

Přeshraniční Česko-Bavorský projekt se soustředí na zásahové lesní porosty. Výzkumníci vybrali tři lokality o celkové rozloze 55 hektarů. Na jednom hektaru pak ponechali zhruba 40 metrů krychlových dříví k zetlení.

„V porostech zůstávají starší souše nebo stromy napadené kůrovcem, které jsme pokáceli a asanovali. K tomu jsme přednostně využívali inovativní metodu drážkování, která na kmenu zanechává dostatečný podíl kůry. Díky tomu se kmen může přirozeně rozkládat a biologická hodnota dřevní hmoty je tak zachována,“ uvádí Červenka.

Detail drážkování, foto: Jan Kozel

Velký důraz kladou vědci na dlouhodobý monitoring, aby mohli provedená opatření co nejlépe zhodnotit a prozkoumat, jak se na místě proměnila druhová pestrost. Svou pozornost tak upnou na všechny druhy hub, lišejníky, mechorosty a na hmyz. To vše potrvá několik let.

„Výsledky tohoto monitoringu samozřejmě budeme zpracovávat, vyhodnocovat. Konečným výstupem bude koncepce ponechávání tlejícího dřeva, která bude k dispozici lesním správcům a orgánům ochrany přírody i mimo národní parky. Cílem je ukázat způsoby, jak lze v lesích hospodařit a zároveň v nich zachovat biologickou rozmanitost,“ dodává závěrem Červenka.

Akce zahrnuje také přeshraniční exkurze pro lesní správce, studenty i orgány státní správy ochrany přírody. Celkový rozpočet projektu činí přes 787 000 euro, z toho šumavský park získá necelou čtvrtinu.