Odborníci varují před dlouhými telefonáty, které mohou mít nepříznivý vliv na krevní tlak. Mobilní telefony totiž vyzařují radiofrekvenční energii, která je po krátkodobém vystavení spojena se zvýšením krevního tlaku.

Dvoukilogramová krabička dokáže v případě nouze napájet mobilní telefon, wi-fi přijímač i větší spotřebiče. Potřebuje k tomu jen dvanáctivoltový akumulátor, třeba autobaterii. Nouzový mikrozdroj elektrické energie vyvinuli vědci ze Západočeské univerzity v Plzni (ZČU). Využití najde třeba při živelných katastrofách a jiných nepředvídatelných událostech.

Po šesti letech fungování ukončil svoji misi český nanosatelit VZLUSAT-1, který se tak zařadil mezi nejdéle sloužící české satelity v historii. S pozemní stanicí na Západočeské univerzitě v Plzni byla družice v kontaktu do poslední chvíle, než shořela v atmosféře. Zhruba dvoukilové zařízení neslo například rentgenový dalekohled nebo v Česku vyvinutý radiační štít, který ověřil své vlastnosti pro použití při stavbě kosmických lodí a obydlí i na Měsíci či Marsu.

Archeologové z plzeňského pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) během nedávného výzkumu prozkoumávali pozůstatky v okolí hradu nacházejícího se nad řekou Berounkou severně od Plzně. Se svými výsledky chtějí seznámit i širokou veřejnost. K čemu sloužil záhadný kámen nalezený na dně řeky? A jaký původ mají spečené kameny z okolí hradu? Na všechny tyto otázky odpovídá krátký dokument.

Tým PilsenCUBE slaví mimořádný úspěch. Už rok úspěšně komunikuje s nanosatelitem VZLUSAT-2, který dopravila na oběžnou dráhu raketa Falcon 9. Čtyřkilová družice dokáže pořídit fotografie planety ve vysokém rozlišení. Na projektu se významně podílí také Západočeská univerzita (ZČU), jež je už také přes pět let v kontaktu s nejdéle sloužím českým satelitem VLUSAT-1.

Unikátní baterie, která slouží k ukládání elektrické energie, vyhrála cenu Neuron za propojení vědy a byznysu startupu Pinflow Energy Storage. Jeho spoluzakladatelé jsou výzkumníci z ústavu Nové technologie – výzkumné centrum (NTC) Západočeské univerzity v Plzni a výzkumníci Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Více než 120metrový pohřební monument z pozdní doby kamenné zkoumají týmy archeologů ze Západočeské univerzity v Plzni a Univerzity Karlovy. Nález u obce Račiněves na Podřipsku určili jako místo posledního spočinutí významného jedince s lukostřeleckou výbavou. Badatelé dokonce našli i konstrukci, která dokládá existenci dutého prostoru uvnitř mohyly. Podle odborníků sloužil prostor k rituálním aktivitám jako v případě jiných objevených hrobek v severozápadní Evropě.

Prudce jedovatý plyn sirovodík, správněji sulfan, ostře páchnoucí po zkažených vejcích, chrání spermie savců, včetně člověka, před vážným poškozením. Zjistili to vědci z Biomedicínského centra plzeňské Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Na výzkumu role sulfanu v plodnosti samců spolupracují se španělskými odborníky z Universidad de Castilla-La Mancha. Úroveň ochrany spermií sulfanem může hrát významnou roli v léčbě lidské neplodnosti či v biotechnologických postupech při rozmnožování hospodářských zvířat.

Prostřednictvím speciálních testů mohou výzkumníci z Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni zkoumat pevnost a životnost materiálů, které používají výrobci autobusů, trolejbusů a bateriových elektrobusů. Díky počítačovým modelům dokáží nasimulovat například převrácení vozidla, což patří mezi nejčastější a nejtragičtější typy nehod.

Cílem česko-amerického startupového projektu je vývoj nové diagnostické metody. Vědci pomocí syntetické biologie geneticky naprogramují mikroorganismy, které následně podle zadání dokáží odhalit a analyzovat například nádorové buňky. Tato metoda celý proces diagnostiky vážných onemocnění urychluje. Je také levnější a přesnější. Spoluzakladatelem projektu Sampling Human je Daniel Georgiev z Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni. Nápad zaujal také investiční fond i&i Biotech, který do projektu zainvestoval 1,5 milionu dolarů.