Jakub Koreis se coby hokejová naděje podíval do zámoří a v tuzemské lize oblékal dres Sparty, Plzně i Komety Brno. Dnes je úspěšný podnikatel, zastává pozici hokejového komentátora a je spoluautorem nejposlouchanějšího hokejového podcastu Bomby k tyči. Ani jeho nenechává chladného situace na Ukrajině, několika válečným uprchlíkům poskytl azyl a aktivně sleduje situaci v zahraničí, a to nejen z pohledu českých hráčů. Jak válku vnímají, jaké jsou jejich možnosti a jak celá situace ovlivní hokejový svět? I tom jsme pohovořili v rozhovoru pro Plzeňskou Drbnu.

Ostrými výroky na sociálních sítích dal o sobě znovu vědět plzeňský kulturista, zápasník MMA i neúspěšný kandidát ve sněmovních volbách Filip Grznár. Ve videích popisoval své důvody, proč je válka dobrá i se netajil tím, že se na ni těší a udělá cokoli, aby vypukla i u nás. Tím se dostal do hledáčku policie.

Až do pozdních hodin pracuje plzeňský podnikatel Tomáš Urbánek s přáteli i dobrovolníky na úpravách čtyř velkých pokojů ve starém domě v Dýšiné na Plzeňsku. Společně tam vymalují a co nejrychleji dovnitř nastěhují potřebný nábytek. Jenže toho je zatím málo, zejména pak postelí. Až bude vše hotové, najde v domě zázemí zhruba dvacítka lidí. Podobně už takto našlo střechu nad hlavou 70 ukrajinských žen a dětí, a to například v Nekmíři, Bolevci nebo v Plasích. Řada z nich se pak aktivně zapojuje do pomoci svým krajanům.

Jsem pro, aby stát razantněji bojoval s dezinformacemi, ale na druhé straně musí být takové věci podloženy zákony, říká zkušený novinář a šéfredaktor webu Aktuality.sk Peter Bárdy o přístupu Slovenska k boji s dezinformacemi. V rozhovoru pro Drbnu se rozpovídal také o tom, jak vražda jeho kolegy Jána Kuciaka změnila přístup slovenských médií k investigativní žurnalistice. Ta se po tragickém úmrtí mladého datového novináře stala součástí běžné práce většiny velkých médií.

Darja Stomatová se narodila v roce 1992 v Kazachstánu. Do Prahy přišla, když jí bylo pět let. Vystudovala tři vysoké školy, mimo jiné žurnalistiku na Univerzitě Karlově. Darju lidé v poslední době znají jako reportérku, která přinášela aktuální informace z války na Ukrajině. Jak konflikt vnímá, jaké zprávy ji chodily během jejího pobytu v Charkově a jaký je její další pracovní plán? I o tom se rozpovídala v rozhovoru pro Drbnu.

Aničce jsou čtyři. Uprchla s maminkou z domova, kde je válka. Tatínek tam ale musel zůstat a bojovat. V České republice obě získaly za pomoci organizace, která se stará o migranty, ubytování v české rodině. Určitě je to lepší než někde na ubytovně, ale Aničce je to vlastně jedno. Musí být neustále s maminkou, bojí se, že by ji také mohla opustit. Má strach z toho, co se dělo u ní doma, z prostředí, které nezná, z lidí, kterým nerozumí, a i z toho, co přijde. Moc si přeje, aby to všechno skončilo a všechno bylo jako dříve.

Wehrmacht napochodoval do ulic Plzně krátce po šesté hodině ráno. Trýznivou atmosféru podtrhla sněhová bouře doprovázená silným vichrem. Motorizované oddíly nejprve dorazily do Chotíkova a Litic. Němečtí obyvatelé západočeské metropole vojáky vítali a vyvěšovali výzdobu. Ještě toho samého dne se začalo jezdit po silnici vpravo. Naši vojáci i četníci mohli jen přihlížet, proti okupantům totiž měli zakázáno používat zbraně.

Hlavní weby, které v českém prostředí léta zveřejňovaly fake news, jsou sice momentálně zablokované, rozhodně to ale neznamená, že by se dezinformace přestaly šířit. V řetězových mailech se nyní hojně objevují fotky nacistů, kteří mají být údajně z Ukrajiny, a také hajlující prezident Volodymyr Zelenskyj.

Tomáš Urbánek z Nekmíře na severním Plzeňsku má manželku a dvě malé dcerky. Sám si nedovede představit, že by se u nás odehrávalo to, co na Ukrajině a on musel svou rodinu poslat vlakem neznámo kam. I proto se rozhodl pomoci a dům, který koupil k rekonstrukci narychlo upravil pro válečné uprchlíky. Pomáhají mu přátelé i naprosto cizí lidé, kteří se o jeho práci dozvěděli na sociálních sítích. Dočasné ubytování zařídil i na jiných místech a poskytl útočiště desítkám maminek s dětmi.

Zvýšený zájem o podzemní kryty hlásí v poslední době v souvislosti s válkou na Ukrajině soukromá společnost z Litovle. Staví modulární bunkry, ve kterých lidé v případě války, infekční nemoci, průmyslové havárie nebo přírodní katastrofy mohou vydržet i několik měsíců. Ceny jdou do milionů.