Tomáš Urbánek z Nekmíře na severním Plzeňsku má manželku a dvě malé dcerky. Sám si nedovede představit, že by se u nás odehrávalo to, co na Ukrajině a on musel svou rodinu poslat vlakem neznámo kam. I proto se rozhodl pomoci a dům, který koupil k rekonstrukci narychlo upravil pro válečné uprchlíky. Pomáhají mu přátelé i naprosto cizí lidé, kteří se o jeho práci dozvěděli na sociálních sítích. Dočasné ubytování zařídil i na jiných místech a poskytl útočiště desítkám maminek s dětmi.
Jednatřicetiletý Tomáš Urbánek má od března pořádně napilno. S rozhovorem ho redakce Plzeňské Drbny zastihla až ve večerních hodinách. Celý den totiž pracoval na jednom z dalších objektů, tentokrát v Plasích. Dům s dobrovolníky postupně přeměňuje v zázemí pro ukrajinské maminky s dětmi.
„Museli jsme uklidit a vymalovat celý dům. Sváželi jsme také nábytek od lidí, kteří jej darovali a pak dům vybavili. Hasičům fungujícím v Krajském centru pomoci Ukrajině jsem předal informaci o možných kapacitách ubytování. Vejde se tam 28 až 32 lidí, záleží na věku dětí,“ popisuje Urbánek.
S pomocí potřebným začal prakticky okamžitě po vypuknutí konfliktu na Ukrajině. Jako první se na něj obrátili jeho zaměstnanci, kteří sháněli zázemí pro své příbuzné prchající před válkou. Postupně se začali přes sociální sítě ozývat další.
„Psali, jestli bych nevěděl o ubytování. První dům jsme udělali v Plzni - Bolevci. Tam už 2. března přespaly první dvě maminky s dětmi. Za tři dny byl komplet plný, takže jsme udělali druhý dům v Nekmíři,“ pokračuje Urbánek. Dům na severním Plzeňsku koupil společně s manželkou s tím, že ho postupně zrekonstruují. Okolnosti je ale donutili přehodnotit situaci. Postupně se mu ozvali další kamarádi a podnikatelé jako je Patrik Pavlík a poskytli například byt v Plzni nebo dům v Plasích, jenž je zatím posledním, na kterém pracují.
Dle jeho slov je nejprve důležité zařídit, aby měli uprchlíci kde přespat. Napsal tedy výzvu, že shání matrace, lůžka nebo povlečení. Oblečení mají zatím dost a když něco chybí, obrátí se na Červený kříž. „Opravdu hodně nám pomohlo sdílení na sociálních sítích. Všechny aktivity v pomoci maminkám s dětmi z Ukrajiny sdružuje náš neziskový spolek Farmapark u Toma. Dneska jsem měl stovku telefonátů a přímo za námi do Plas přijely pomoci desítky lidí,“ neskrývá své nadšení.
V rámci této pomoci Ukrajincům se také spřátelil s majitelem pracovní agentury Vladislavem Azamem, který pomáhá ubytovaným ženám najít práci. „Už mu podařilo několik lidí umístit, a dokonce spolu s prací sehnali bydlení při fabrice, kde je zaměstnali,“ říká Urbánek a doplňuje, že ve Farmaparku se jistě také několik míst najde, zatím ale nebyl příliš prostor toto téma řešit.
Urbánek s manželkou ani jeho přátelé nemají s nemovitostmi v dohledné době žádné plány. Rozhodli se tak cizincům nabídnout bydlení na tři měsíce kompletně zadarmo. Poté třeba jen za cenu energií. „Uvidíme, jak to pojmeme. Zatím jde hlavně o to jim pomoci, aby nemuseli přespávat někde v tělocvičně. Není to penzion nebo hotel. Každý má jednu místnost, pokud jsou ve jen ve dvou, tak jsou s dalšími dvěma v jedné místnosti. Samozřejmě, když tam máme děti, tak jim sháníme hračky. Nebo například jedna maminka neměla kočárek, napsali jsme výzvu na Facebook a večer už jsme ho měli. Chceme pomoci co nejvíce maminkám s dětmi, aby našly zázemí, než si rozmyslí, co bude dál,“ říká.
Mezi prvními příchozími uprchlíky z Ukrajiny byli v drtivé většině lidé, kteří v Plzeňském kraji mají své příbuzné či známé. Dokážou si tak sami sehnat bydlení a případně i pracovní uplatnění. Nyní převažují spíše ti, kteří zkrátka prchají do bezpečí a nikoho tu neznají. Právě tito lidé jsou ti, kteří u Urbánka a jeho přátel nacházejí střechu nad hlavou.
„Každý večer se u nich zastavím, jestli něco nepotřebují. V Nekmíři jsme měli malou holčičku, kterou trápily vysoké horečky. Moje máma jí vzala do EUC kliniky, kde jí ošetřili. Jenže neměla pas, takže museli na registrační centrum a zase zpátky. Je to velmi živé a občas chaotické,“ popisuje své zkušenosti.
Úzce spolupracuje také s řadou spolků, úřady nebo hasiči, kteří k němu uprchlíky po vyřízení všech dokumentů přivezou. Domem v Plasích ale rozhodně Urbánkova práce nekončí. Obrátit se na něj mohou lidé, kteří by chtěli nabídnut svou nemovitost jako dočasné ubytování pro váleční uprchlíky, ale nemají čas nebo prostředky to zrealizovat.
„Lidí přichází hodně a my máme zázemí na to jim pomoci. Máme dodávky, máme dobrovolníky i areál, kde mohu skladovat věci ohledně vybavení. Občas se mě lidé ptají, proč to dělám. Proč svůj volný čas a prostředky takto věnuji. Na tom jim ale říkám, že pokud by byla taková situace tady u nás a já musel poslat ženu s pětiletou a sedmiletou dcerou vlakem někam do bezpečí, tak doufám, že by narazili na někoho, kdo by jim takto pomohl a ony nemusely být někde ve stanu na lehátku. Je to věc, kterou si neumím představit,“ dodává závěrem Urbánek.
Pokud byste se i vy chtěli zapojit do pomoci, můžete se obracet přímo na Tomáše Ubránka. Kontakt a seznam věcí, které můžete darovat, najdete na facebookovém profilu Farmaparku u Toma.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.