Symbol plzeňského Ústředního hřbitova projde rekonstrukcí. Historické arkády s hrobkami významných měšťanů a cennou sochařskou výzdobou už nutně potřebují péči. Hotovo by mělo být do 18 měsíců. Během náročných prací bude přístup do prostoru arkád i jejich okolí uzavřený nebo omezený.

Pro někoho to může být úsměvná historka, pro jiného zase nesmírně traumatizující událost. V každém případě je to ale nepříjemnost. Od začátku května došlo v Plzni k několika případům, kdy byli lidé uzamčeni v prostorách Ústředního hřbitova v Plzni. Správa hřbitovů a krematoria města Plzně totiž od 1. května změnila otevírací dobu na hřbitově, která se zkrátila o jednu hodinu. Ne každý návštěvník hřbitova to zřejmě zaznamenal.

Neurochirurg a primátor města v letech 1990 až 1994 bude mít na Ústředním hřbitově nedaleko kaple sv. Václava čestný hrob. Záměr zastupitelů posvětila vdova Eva Mračková. Plzeň aktuálně pečuje o 48 čestných hrobů významných osobností z oblasti kultury, vědy, medicíny nebo společenského života.

Lidé v těchto dnech přicházejí na hřbitovy, aby uctili památku zemřelých. Proč však jen zůstat u krátké vzpomínky a zapálení svíčky, když procházka po plzeňském Ústředním hřbitově nabízí tolik zajímavostí. Některé staré hrobky dotváří zdejší unikátní atmosféru a řada z nich disponuje i cennou sochařskou výzdobou. Na největším hřbitově v Plzni najdete také více než čtyřicet čestných hrobů významných Plzeňanů.

Obřad a rozloučení v síni krematoria může být pro mnohé velmi neosobní. Správa hřbitovů a krematoria města Plzně proto přichází s novinkou, kterou je pohřeb ke kořenům stromů. Pozůstalí si mohou vybrat místo na Lesním hřbitově a rozhodnou také o formě uložení ostatků. Buďto se jedná vsyp nebo uložení ve speciální urně, která se během let rozloží.

Pokud by došlo k nejhoršímu a naplnily se ty nejčernější scénáře, město Plzeň je v jedné oblasti perfektně připraveno na zvládnutí případné podzimní vlny pandemie. V budově krematoria na Ústředním hřbitově jsou nově v provozu dvě nejmodernější kremační pece od největšího světového výrobce, třetí začne fungovat od září. Nahradily tak zastaralé a nevyhovující pece s mnohem menší kapacitou. Na jaře, kdy v Česku umíralo na covid nejvíce lidí, byl provoz dnes již bývalých pecí na hraně kapacity.

Plzeňské trolejbusy slaví letos dvě velká výročí. Je to už 85 let, kdy se v závodě Škoda začaly tyto vozy vyrábět a zároveň je to 80 let od chvíle, kdy svezly první cestující. Stalo tak 9. dubna 1941, kdy ze zastávky u Městských lázní vyjel spoj na lince A směrem k Doubravce. Tím odstartovala éra dodnes nejstaršího fungujícího trolejbusového provozu v republice. V Plzni přepraví 95 těchto ekologických vozů v běžných letech okolo 35 milionů cestujících ročně.

Tento rok to bude už 85 let od chvíle, kdy se v závodě Škoda začaly trolejbusy vyrábět, a zároveň 80 let od okamžiku, kdy svezly v ulicích města první cestující. Stalo se tak v roce 1941, kdy ze zastávky u Městských lázní vyjel spoj na lince A směrem k Doubravce. Tím odstartovala éra dodnes nejstaršího fungujícího trolejbusového provozu v republice. Kudy se proháněly historické vozy a jak to bylo s jejich výrobou? Na to odpoví chystané knihy i fotografie, které budou k vidění po celé Plzni.