Šumava návštěvníky uhrane nejen svou nádhernou přírodou, ale pojí se s ní také řada příběhů. Život postavám z bájí a pověstí vdechl Milan Poláček. Svou chalupu v Mlázovech postupem let proměnil v pohádkový ráj, kam se návštěvníci ze širokého okolí rádi vraceli. Jenže všechno musí jednou skončit, a tak i pohádkový svět přivítá 3. října své poslední návštěvníky.

Kostnice u kostela svatého Mořice na šumavském Mouřenci byla za minulého režimu volně přístupná. Stala se terčem vandalů i turistů, kteří si z místa mnohdy odnášeli nevšední upomínky. Lebky a kosti si vystavovali doma nebo je pohodili v lese. Jednu z nich takto nalezl dvacetiletý mladík z Prahy. Díky němu se dostalo lebce náležitého zakonzervování a opět se vrátila na své místo. Její cesta zpět domů trvala dlouhých 35 let.

Do ostrého sporu se pustilo současné vedení NP Šumava s bývalým ředitelem parku Jiřím Mánkem. Důvodem byl jeho článek nazvaný „Mengele a doktoři smrti - jatka březích laní a jejich nenarozených koloušků v NP Šumava“ uveřejněný v sekci blogů na webu iDnes.cz. Podle vedení parku jde ze strany Mánka o křivé obvinění Správy NPŠ z trestného činu pytláctví ve snaze udělat si jako kandidát do Sněmovny předvolební PR.  

Šumavská skleněnka vypadá jako roztomilý produkt některé šumavské sklárny, ale zdání klame. Tahle skleněnka, i když působí jako ozdoba je totiž jedlá! Jedná se o lízátko, do kterého šikovná cukrářka Kateřina Macháčková zasadila pestrobarevné a jedlé květy, sušené ovoce nebo ručně malovaný obrázek na jedlém papíře. Naprosto unikátní skleněnky vznikají v Prášilech, tedy v samotném srdci Národního parku Šumava. Na rozdíl od jiných sladkostí z cukru se po nich nepřibírá a nekazí se zoubky.

Provozovatelé památek, turistických cílů a ubytovacích zařízení v Plzeňském kraji jsou s návštěvnosti v polovině prázdnin spokojeni. Obsazené jsou zejména venkovní atrakce a kempy, kam už míří také němečtí turisté z příhraniční. Potvrdil se tak předpoklad provozovatelů, že hodně Čechů kvůli koronaviru letos druhým rokem vynechá dovolenou v zahraničí a zaměří se na tuzemskou rekreaci.

Je nutné padlý strom okamžitě odvést z lesa pryč nebo je lepší nechat ho na místě? Právě to zkoumají čeští a zahraniční vědci na Šumavě. Tlející dřevo je podle výzkumů nepostradatelnou součástí lesních ekosystémů a je důležité pro zachování druhové rozmanitosti naší přírody.

Rozsáhlý areál bývalých kasáren pohraniční stráže Debrník na okraji Železné Rudy přestavuje ruský investor na soukromý domov pro seniory. Většina objektů už byla zbouraná, zůstala tam hlavní budova, kterou čeká rekonstrukce. Stavebníci k ní dobudují doprovodné objekty.

Pokuty v řádech tisíců korun riskují táborníci, kteří stále častěji i přes zákaz nocují „na divoko“ na území Správy Národního parku Bavorský les. Řada těchto návštěvníků „druhé strany Šumavy“ pochází z Česka. Problémy s divokým nocováním ale řeší i v NP Šumava, kde ovšem mají turisté k dispozici několik nouzových nocovišť.

Vesnice a menší města Plzeňského kraje pociťují nebývalý zájem o nákup domků a pozemků zejména od mladých lidí. Chtějí k nim také vlastní zahrady, kde by mohli pěstovat zeleninu, ovoce, byliny a chovat slepice. Pandemie tento trend ještě výrazně urychlila. "Vyprodané" domy a chalupy hlásí řada obcí.

Pumptrackovou dráhu otevřela Železná Ruda, která je s 1630 obyvateli největším rekreačním centrem v Plzeňském kraji. Novou dráhu tvoří okruh s vlnami a klopenými zatáčkami, kde se jezdí na kolech bez šlapání. Využívají ji ale i jezdci na skateboardech nebo koloběžkách. Město také zahájilo stavbu přírodního koupaliště a dokončuje fotbalové hřiště s umělým trávníkem na malou kopanou. Náklady projektů pro sportovní a rekreační vyžití dosáhnou téměř deseti milionů korun.