Vedení Správy NP Šumava odmítá nařčení z brutálního zabíjení březích laní a jejich nenarozených koloušků

„Už se dlouho po celé Šumavě i daleko za jejími hranicemi veřejně mluví brutálních jatkách březích laní a jejich nenarozených, plně vyvinutých mláďat. Vím o tom dlouho, ale až nyní se ke mně dostaly příšerné fotografie, ale také evidenční databáze lovu Správy NP Šumava. Jelení zvěř vždy byla součástí šumavského lesa. Jen v NP Šumava, který spravuje 55.000 ha lesa, se vyskytuje přibližně 1000 ks jelení zvěře, každoroční přirozený přírůst je přes 500 ks. Jediným způsobem, jak efektivně udržovat početní stavy jelení zvěře, je její redukční odstřel. Ten provádí primárně zaměstnanci NP Šumava. Bylo tomu tak po celou dobu existence NP Šumava. Každý rok se tak musí odstřelit nejméně 700 kusů, jinak by se zvěř příliš množila a svým okusem a loupáním by ničila lesy, o které nám na Šumavě má jít především,“ píše na úvod ve svém textu Jiří Mánek.

„Dnešní zelení khmérové ve vedení NP Šumava, dosazeni ministrem Brabcem, nechávají vraždit i březí laně s jejich nenarozenými kolouchy, bez úcty k přírodě a životu. Jako barbarští řezníci střílí laně matky, jen pár dní a týdnů před tím, než kladou mláďata. Za zástřelné se rozdělují finanční odměny, takže lovící personál je k jatkám přímo vyzýván a finančně motivován. Naštěstí mezi lesníky NP Šumava je drtivá většina těch slušných, kteří se k takto nehumánní likvidaci koloušků a jejich matek v těch nejchoulostivějších jarních termínech nepřipojili,“ tvrdí Mánek.

Podle jeho informací mělo být v roce 2021 na území NPŠ zavražděno až 18 březích laní, těsně před narozením mláděte. O rok dříve jich mělo být devět. „Ministrovi Brabcovi se mezi lesníky na Šumavě přezdívá Mengele a největší škůdce v jejích dějinách. Že je hlavním škůdcem lesa jsem věděl, ale nechápal jsem tu přezdívku. Už vím, že je příznačná. Vedení Správy NP Šumava je pak mezi slušnými lesáky přezdíváno doktoři smrti. Nezbývá než povzdechnout, ach jo,“ píše ve svém blogu bývalý ředitel správy parku.

Jako důkaz přiložil Mánek fotografii laně, která byla dne 29. dubna 2021 postřelená v NP Šumava pracovníkem Správy NP, nebyla po postřelení dohledána. Odkulhala do sousední honitby, kde byla dne 4. května 2021 dostřelena. Podle chrupu byla starší než dva roky a nosila v sobě plně vyvinuté mládě. Myslivci, kteří ji našli, se prý nejprve pozvraceli a pak rozplakali.

Proti tvrzení Jiřího Mánka se chce Správa NP Šumava bránit soudní cestou

„Správa NP Šumava absolutně odmítá, že by střílení březích laní bylo politikou parku a bude se proti nechutným Mánkovým pomluvám a přirovnáním postupů parku a ministra Richarda Brabce k nacistickým zločinům a zločincům bránit právní cestou,“ uvedl mluvčí parku Jan Dvořák.

„Bývalý, ministrem Brabcem odvolaný ředitel Správy NP Šumava Jiří Mánek, kandidující do Sněmovny v nadcházejících podzimních volbách, si jako téma předvolebního boje zvolil, jak jinak, Národní park Šumava. V jeho blogu je ústředním tématem velmi emotivní čin - neznámým pachatelem postřelená březí laň, což je podle zákona o myslivosti trestný čin. Jiří Mánek svým bezskrupulózním textem přitom bez jakýchkoli důkazů obviňuje z protiprávního jednání Správu NP Šumava a také její zaměstnance,“ konstatoval mluvčí Dvořák.

Správa Národního parku Šumava v první řadě odmítá, že by postřelená březí laň, ulovená v honitbě v Kašperských Horách, byla důsledkem politiky Správy NP Šumava. „Správa parku a její zaměstnanci se při lovu jelení zvěře řídí platnými zákony a vyhláškami. Zaměstnanci Správy NP Šumava, kteří v honitbách Správy NP Šumava loví jelení zvěř, musí postupovat vždy podle platných norem a v jarním období, o kterém se v článku Jiřího Mánka hovoří, loví v souladu s právními předpisy pouze zvěř do dvou let věku. Tímto opatřením se chrání před lovem právě březí laně. Dodržování tohoto postupu je zároveň průběžně a důsledně ze strany Správy kontrolováno,“ pokračuje v oficiálním prohlášení mluvčí.

„Pokud Jiří Mánek již v květnu disponoval fotografiemi a informacemi, že došlo k trestnému činu pytláctví, bylo jeho okamžitou povinností, včetně zmiňovaných pracovníků ze sousední honitby, kteří mu podle jeho slov informace poskytli, ohlásit tyto skutečnosti orgánům činným v trestním řízení. Pokud tak neučinil, a nyní bez předložení jakéhokoli důkazu tyto skutečnosti zveřejňuje tiskem, mohl by se dopustit naplnění skutkové podstaty trestného činu pomluvy či křivého obvinění,“ uvedl Dvořák.

Správa NP Šumava podle vyjádření mluvčího nyní připravuje právní kroky, kterými hodlá sebe a své zaměstnance bránit proti pomluvám a poškozování dobrého jména, kterého se Jiří Mánek svým textem dopouští.