Důvěra starostů i obyvatel obcí z vybraných lokalit ohrožených stavbou hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů dostala další ránu, když ve vazbě skončil ještě s dalšími lidmi ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Jan Prachař. Platforma proti hlubinnému úložišti požaduje, aby politici splnili své sliby a legislativně posílili práva obcí při hledání a povolování úložiště.

Obyvatelé deseti obcí z Pošumaví, v jejichž katastrech stát zvažuje stavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu, dnes proti tomuto záměru opět protestovali. Už 19 let požadují po státu, aby posílil práva obcí při rozhodování o výběru lokality, v ČR jsou ve hře čtyři. S návrhem zákona ministerstva průmyslu nejsou spokojeni. Štafetu Den proti úložišti, k níž se na trase do Horažďovic přidávali lidé z dotčené lokality Březový potok, běželo 280 místních. V cíli na náměstí v Horažďovicích pak vystoupili starostové.

Obyvatelé Pošumaví v sobotu opět protestovali proti zvažované stavbě hlubinného úložiště jaderného odpadu. Desetikilometrový 19. ročník pochodu K uctění a zachování přírody a života vedl po pomyslném obvodu stavby, kde by mohly být od roku 2065 trvale a v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Z Chanovic vyšlo přes 350 lidí bez transparentů.

Kontejner vydrží velký přetlak, vysoké teploty a bezpečně odstíní radioaktivní záření. Podobný vyvíjejí i další země jako například Švédsko nebo Francie. Pro hlubinné ukládání odpadu z českých jaderných elektráren Dukovany a Temelín ho sestrojila plzeňská Škoda JS. Vývoj tohoto obalového souboru si objednala státní organizace Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).

Podpořit odmítavý postoj obcí k možnosti vzniku hlubinného jaderného úložiště v lokalitě Březový potok přišli lidé z Česka i ze sousedního Německa do Maňovic na Klatovsku. Asi stovka lidí vyšla už odpoledne na protestní pochod z Pačejova do Maňovic, kde byl připraven program pro celou rodinu a panelová diskuze na téma jaderného úložiště.

I přes současnou pandemickou situaci si vyžádali zástupci Plzeňského kraje a samosprávných obcí jednání s ministrem obchodu a průmyslu Karlem Havlíčkem (za ANO) o jaderném úložišti, které by mohlo vzniknout na Klatovsku. Důvodem jsou další rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Správy úložišť jaderného odpadu (SÚRAO).

Milion korun už brzy obdrží každá obec, jež se nachází na území původních devíti lokalit, se kterými se počítalo pro vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu. Umožní to novela atomového zákona, platící od 1. ledna letošního roku. Další kompenzace pro vybrané obce budou následovat. Oslovení starostové obcí ale uvedli, že o peníze nestojí, důležité pro ně je, aby u nich úložiště nebylo.

Ze čtyř lokalit se bude vybírat ta finální, ve které by mělo vzniknout hlubinné úložiště jaderného odpadu. Po dnešním rozhodnutí vlády jsou ve hře lokality Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku, či Březový potok na Klatovsku. Na zmíněných místech se uskuteční výzkumné a průzkumné práce kvůli výběru finální a záložní lokality, které by měly být potvrzeny do roku 2030.

Zúžení počtu lokalit pro hlubinné úložiště jaderného odpadu z devíti na čtyři v pondělí projedná vláda. Rada Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) v červnu schválila, že stavba má vzniknout na jedné ze čtyř následujících lokalit - Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku či Březový potok na Klatovsku.

Platforma proti hlubinnému úložišti sdružující 51 měst, obcí a spolků, vítá informaci, že zodpovědné vládní úřady uznaly jejich argument. Přestaly totiž odmítat variantu dlouhodobého skladování vyhořelého jaderného paliva jako alternativu k rychlé přípravě a výstavbě konečného hlubinného úložiště.