Několik historických nemovitostí na území Plzeňského kraje má vlastníky nebo spolumajitele z Ruska. Vyšlo to najevo v souvislosti s válkou na Ukrajině a protiruskými sankcemi poté, co naše úřady začaly dělat v Česku inventuru ruského majetku. Ruská majitelka zámku v Otíně u Klatov ovšem ve svém objektu ubytovala už začátkem března rodinu uprchlíků z Ukrajiny.  

Aktuální změny v rozpočtu města Plzně na rok 2022 a změny ve střednědobém rozpočtu pro léta 2023 až 2025 schválilo městské zastupitelstvo. Nově počítá s pomocí ukrajinským uprchlíkům a navýší se díky předpokládanému zvýšení daňových příjmů. Dále se také počítá s kompletní rekonstrukcí tramvajové trati na Koterovské.

Seznam téměř 300 volnočasových aktivit, které mohou využít děti prchající před konfliktem na Ukrajině, dala dohromady Plzeň. Město teď seznam předalo organizaci Člověk v tísni, jejímž prostřednictvím se nabídka zveřejní na portálu Pomáhej Ukrajině. Cílem je, aby ukrajinské děti co nejrychleji zapomenuly na traumatické zážitky z posledních dní.

Ruská invaze na Ukrajinu trvá už více než měsíc a situace se odráží i na atmosféře a dění v našem regionu. Do Plzeňského kraje přišly už tisícovky válečných uprchlíků, zejména žen a dětí. Většina z nich chce být užitečná, hledají si práci a doufají, že se po uklidnění situace opět vrátí domů. Uprchlíkům pomáhají města, kraj i řada dobrovolníků. Objevují se ovšem i opačné případy jako je schvalování ruské politiky nebo odstraňování ukrajinských barev. Během března přinesla naše redakce i jiná téma. Například zajímavý rozhovor se Šumavskou houbičkou. Bohužel jsme museli informovat i o ztrátě lyžařské legendy Emila Kintzla.

Ruského prezidenta Vladimira Putina bude muset odstranit vnitřní puč, aby skončila ruská válka na Ukrajině. Myslí si to hudebník a bývalý politik Michael Kocáb, který v 90. letech v čele parlamentní komise dohlížel na odsun sovětských vojsk z Československa. Putina označil za válečného zločince a šílence. Kocáb by byl rád, kdyby Evropa a svět ještě víc pomáhaly Ukrajině. Zaměřil by se například na humanitární letecké koridory, nekončil by ani diskusi o mírových silách OSN, takzvaných modrých přilbách. Kocáb to řekl během své návštěvy Plzně.

O pořádnou bouři se na sociálních sítích postaralo rockové trio z uskupení Extra Band. Na svém Facebooku zveřejnili muzikanti příspěvek, ve kterém píší, že české rodiny s dětmi přivítají na svých koncertech zcela zdarma, cizinci si však budou muset zaplatit vstupenku. Kapela odmítá, že by toto rozhodnutí souviselo s válkou na Ukrajině a příchodem uprchlíků. Tvrdí, že chtějí zkrátka podpořit své české fanoušky, kteří mají momentálně hluboko do kapsy.

Plzeňský kraj nechce v letošním roce kvůli drahé naftě zdražovat veřejnou dopravu ani redukovat spoje. Očekává, že mu eskalující ceny pohonných hmot přilákají do linkových autobusů a motorových vlaků víc cestujících z individuální automobilové dopravy. Jízdné ve veřejné dopravě je kompletně příjmem kraje. Novinářům to řekl náměstek hejtmana pro dopravu Pavel Čížek (STAN). Zvyšovat ceny jízdenek nebo redukci spojů MHD neplánuje ani krajské město Plzeň.

Studenti Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) připravují na sobotní odpoledne dobročinný koncert v plzeňské Papírně. Vstupné je sice zdarma, lidé ale budou moci během akce přispět libovolnou částkou, která poputuje k organizaci Člověk v tísni. Ukrajinu chtějí podpořit i mladí umělci ze Sutnarky od nichž můžete v rámci aukce nakoupit jejich díla. Výtěžek opět podpoří válkou zmítanou zemi.

Česká společnost Pilsen Toll (PT) ovládaná ruskou státní bankou Vneseconombanky (VEB Kapital) se sídlem v Moskvě na sebe podala návrh na insolvenci. Firma, která měla hlavní podíl na předlužení plzeňských hutí Pilsen Steel, směřuje ke svému konci poté, co Komerční banka společnosti zablokovala účty kvůli sankcím spojeným s válkou na Ukrajině. Píše o tom dnešní Mladá fronta Dnes (MfD) v plzeňské příloze.

Darja Stomatová se narodila v roce 1992 v Kazachstánu. Do Prahy přišla, když jí bylo pět let. Vystudovala tři vysoké školy, mimo jiné žurnalistiku na Univerzitě Karlově. Darju lidé v poslední době znají jako reportérku, která přinášela aktuální informace z války na Ukrajině. Jak konflikt vnímá, jaké zprávy ji chodily během jejího pobytu v Charkově a jaký je její další pracovní plán? I o tom se rozpovídala v rozhovoru pro Drbnu.