St 9. 9. 2026
Zprávy

BŘEZEN 2022: Přestříkání ukrajinských barev, příběh nejznámější české houbařky i odchod šumavské legendy

ZZuzana Duzbabová7 minut čtení2. 4. 2022, 13:00
BŘEZEN 2022: Přestříkání ukrajinských barev, příběh nejznámější české houbařky i odchod Šumavské legendy
BŘEZEN 2022: Přestříkání ukrajinských barev, příběh nejznámější české houbařky i odchod Šumavské legendy · Foto: koláž redakce

Ruská invaze na Ukrajinu trvá už více než měsíc a situace se odráží i na atmosféře a dění v našem regionu. Do Plzeňského kraje přišly už tisícovky válečných uprchlíků, zejména žen a dětí. Většina z nich chce být užitečná, hledají si práci a doufají, že se po uklidnění situace opět vrátí domů. Uprchlíkům pomáhají města, kraj i řada dobrovolníků. Objevují se ovšem i opačné případy jako je schvalování ruské politiky nebo odstraňování ukrajinských barev. Během března přinesla naše redakce i jiná téma. Například zajímavý rozhovor se Šumavskou houbičkou. Bohužel jsme museli informovat i o ztrátě lyžařské legendy Emila Kintzla.

Velkou ekologickou havárii způsobil na Klatovsku spořivý motorista, který chtěl těsně před zdražením ušetřit nákupem 2000 litrů levnější nafty. Při nehodě mu ale všechna nafta vytekla ven z proražené plastové nádrže. Následně natekla do kanalizace, do potoka a do rybníku. Řidič, který od nehody ujel, během okamžiku přišel asi o 80 000 korun. Teď mu navíc hrozí pokuta v řádech statisíců korun za škodu způsobenou na životním prostředí.

Na internetu a na různých sociálních sítích se v posledních dnech rozhořela informační válka v souvislosti s děním na Ukrajině. Do boje s nesmírně aktivními a nelítostnými ruskými dezinformátory i trolly se pouští čím dál častěji i lidé z opačné strany barikády. I v Česku vznikají „partyzánské skupiny", jejichž cílem je na různých kanálech informovat obyčejné Rusy o tom, co se děje mimo jejich oficiální zpravodajství. Pod příslibem zachováni anonymity jsme mluvili s členkou jedné takové buňky, která nám přiblížila činnost skupiny.  

Tři tuny krmení pro psy se podařilo při první misi dopravit z Česka přímo na území Ukrajiny pro tamní chovatele díky akci, kterou zorganizoval Klub chovatelů Kavalír a King Charles španělů Praha. Pomoc inicioval plzeňský chovatel kavalírů, hudební publicista a fotograf David Havlena. Do transportu nákladu se zapojili se svými automobily mimo jiné i zástupci skupin Doga a Citron. Konvoj čtyř dodávek s humanitární pomocí se ale musel vypořádat se složitou byrokracií nejen na maďarské, ale hlavně na ukrajinské hranici.   

Velmi smutná zpráva zasáhla nejen všechny milovníky Šumavy. Ve věku 88 let totiž odešla šumavská legenda, pedagog, spisovatel, znalec Šumavy, člen Horské služby a lyžařský trenér Emil Kintzl. Zemřel v plzeňské fakultní nemocnici na následky těžkého zranění, které utrpěl v sobotu na sjezdovce v Kašperských Horách po střetu s dalším lyžařem.

Pořádnou smršť názorů vyvolala na sociálních sítích fotografie zachycující velký betonový nápis PLZEŇ před vjezdem do města ve směru od Klatov, který někdo přestříkal do ukrajinských barev. O několik dní později už dostal nápis PLZEŇ barvy české státní vlaky.

Wehrmacht napochodoval do ulic Plzně 15. března 1939 krátce po šesté hodině ráno. Trýznivou atmosféru podtrhla sněhová bouře doprovázená silným vichrem. Motorizované oddíly nejprve dorazily do Chotíkova a Litic. Němečtí obyvatelé západočeské metropole vojáky vítali a vyvěšovali výzdobu. Ještě toho samého dne se začalo jezdit po silnici vpravo. Naši vojáci i četníci mohli jen přihlížet, proti okupantům totiž měli zakázáno používat zbraně.

Schvalování ruské agrese na Ukrajině může dotyčným vynést několikaletý pobyt ve vězení. Policie už prověřuje stovky takových případů a padají i první obvinění. Jedno z nich si vyslechl i muž, který provolával nenávistné komentáře v centru Plzně a se zdviženou pravicí vykřikoval: Heil Hitler.

Nejznámější českou houbařkou je nepochybně Lucka Drozdová ze Sušice, známá hlavně pod jménem Šumavská houbička. I když mladá maminka není profesionální mykolog, její zábavná, naučná videa na YouTube i fotografie na sociálních sítích inspirují tisíce lidí k návštěvě lesa ve všech ročních obdobích a k hledání i poznávání nových druhů hub. Šumavská houbička také vymýšlí úžasné recepty z houbařských úlovků, které si nenechává pro sebe. I proto je naší (NE)obyčejnou.

Až do pozdních hodin pracuje plzeňský podnikatel Tomáš Urbánek s přáteli i dobrovolníky na úpravách čtyř velkých pokojů ve starém domě v Dýšiné na Plzeňsku. Společně tam vymalují a co nejrychleji dovnitř nastěhují potřebný nábytek. Jenže toho je zatím málo, zejména pak postelí. Až bude vše hotové, najde v domě zázemí zhruba dvacítka lidí. Podobně už takto našlo střechu nad hlavou 70 ukrajinských žen a dětí, a to například v Nekmíři, Bolevci nebo v Plasích. Řada z nich se pak aktivně zapojuje do pomoci svým krajanům.

I když největší tíha odpovědnosti na zvládnutí uprchlické krize leží v našem regionu na bedrech Plzeňského kraje, které provozuje Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU), jímž projdou denně stovky ukrajinských uprchlíků, výrazně pomáhá i město Plzeň. Právě Plzeň a Plzeňský kraj je v naší republice čtvrtým místem, kam míří nejvíce Ukrajinců prchajících před ruskou okupací. V naší Politické koridě jsme se zeptali zastupitelů Plzně, jak hodnotí aktuální pomoc ukrajinským uprchlíkům ze strany města.

Jakub Koreis se coby hokejová naděje podíval do zámoří a v tuzemské lize oblékal dres Sparty, Plzně i Komety Brno. Dnes je úspěšný podnikatel, zastává pozici hokejového komentátora a je spoluautorem nejposlouchanějšího hokejového podcastu Bomby k tyči. Ani jeho nenechává chladného situace na Ukrajině, několika válečným uprchlíkům poskytl azyl a aktivně sleduje situaci v zahraničí, a to nejen z pohledu českých hráčů. Jak válku vnímají, jaké jsou jejich možnosti a jak celá situace ovlivní hokejový svět? I tom jsme pohovořili v rozhovoru pro Plzeňskou Drbnu.

Pětadvacet zastupitelů Plzně odsouhlasilo přijetí vyhlášky zamezující konzumaci alkoholu na přesně vymezených veřejných prostranstvích. Zastupitelé o vyhlášce bouřlivě diskutovali. Cílem je minimalizovat problémy s lidmi, kteří na ulicích pijí alkohol, potom zůstávají v opilosti ležet na lavičkách nebo na zemi, budí veřejné pohoršení, dopouštějí se výtržností, obtěžování a dělají nepořádek. Vyhláška bude platit nejen pro širší centrum města, ale i pro některé parky a další problematické lokality.

O pořádnou bouři se na sociálních sítích postaralo rockové trio z uskupení Extra Band. Na svém Facebooku zveřejnili muzikanti příspěvek, ve kterém píší, že české rodiny s dětmi přivítají na svých koncertech zcela zdarma, cizinci si však budou muset zaplatit vstupenku. Kapela odmítá, že by toto rozhodnutí souviselo s válkou na Ukrajině a příchodem uprchlíků. Tvrdí, že chtějí zkrátka podpořit své české fanoušky, kteří mají momentálně hluboko do kapsy.

Nedávné přejmenování ulice Sirková na Ukrajinskou nenechalo v klidu neznámého autora. Ten nelenil a nové cedule umístěné na nárožích ulice v centru Plzně přelepil českou vlaječkou s nápisem "Česká." Čin okamžitě vyvolal bouřlivé reakce na sociálních sítích. Podobně tomu bylo v polovině března poté, co někdo přestříkal betonový nápis PLZEŇ na okraji města do ukrajinských barev. O několik dní později už dostal nápis barvy české státní vlaky.

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Motorkář nepřežil náraz do svodidel, za týden zahynuli na silnicích už čtyři lidéZprávy

Motorkář nepřežil náraz do svodidel, za týden zahynuli na silnicích už čtyři lidé

K tragické nehodě došlo v úterý odpoledne na přivaděči k dálnici D5. Sedmdesátiletý motorkář se tam dostal do smyku a narazil do svodidel. Zraněním na místě podlehl. Za necelý týden jde už o čtvrtou oběť dopravních nehod v Plzeňském kraji.

Lahve, knihy nebo ohňostroje. Třídění dává odpadu další šanci a šetří planetuZprávy

Lahve, knihy nebo ohňostroje. Třídění dává odpadu další šanci a šetří planetu

Nad zpracováním odpadu v běžném životě přemýšlí většina Čechů. Tento jednoduchý návyk šetří přírodní zdroje, energii i vodu. Pokud odpad skončí ve správném kontejneru, dostane šanci na nový život. Věděli jste, že z recyklovaných materiálů vznikají části oděvů, nábytek nebo dokonce ohňostroje?

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook