Z budov radnic postupně mizí modro-žluté vlajky. Nenajdete jí například na budově plzeňského magistrátu a nevlaje už ani v nejmenším okresním městě Plzeňského kraje, tedy v Domažlicích. Právě tam sundání vlajky doprovázely velké emoce. Kritiku si například neodpustil bývalý místostarosta Stanislav Antoš (KDU-ČSL). Současné vedení města ale argumentuje, že sundání zástavy rozhodně neznamená, že by Ukrajinu přestali podporovat.

Vedení Plzeňského kraje očekává, že počty uprchlíků z Ukrajiny začnou před přicházející zimou více růst. Pokud by stouply na jarní úroveň po ruském vpádu na Ukrajinu, neměl by kraj pro všechny ubytování. Běženců zatím přibývá jen mírně, teď jich do krajského asistenčního centra pomoci v Plzni (KACPU), otevřeného tři dny v týdnu, přichází okolo tisícovky týdně.

V Plzeňském kraji je v mateřských, základních a středních školách téměř 4300 ukrajinských dětí. Zhruba 3400 Ukrajinců nastoupilo na základní školy, do mateřských škol přes 530. Na učňovských oborech je 118 žáků a na středních školách s maturitou 210 studentů z Ukrajiny. Novinářům to řekl krajský radní Vladimír Kroc (ANO). Kraj podle něj očekával, že počty ukrajinských studentů na jeho středních školách budou vyšší. Základní školy navštěvuje celkem asi 54 000 dětí, do středních jich chodí přibližně 24 800.

Počty uprchlíků z Ukrajiny, kteří přicházejí do krajského asistenčního centra pomoci (KACPU) v Plzni, se po letních propadech opět mírně zvyšují. Výrazně roste podíl těch, kteří požadují ubytování, protože v ČR nemají příbuzné nebo známé. Zatímco v březnu, po začátku ruské agrese na Ukrajině, chtěly v KACPU ubytování jednotky procent běženců, teď se podíl zvýšil na 30 až 40 procent z počtu odbavovaných.

Po klidnějších letních měsících začaly v Plzeňském kraji opět výrazně narůstat počty uprchlíků přicházejících z Ukrajiny. Rychle proto mizí volné ubytovací kapacity. Vedení Plzeňského kraje chce zabránit zahlcení kapacit v asistenčním centru pomoci Ukrajině i ubytovacích kapacit, musí ale zachovat komfort pro příchozí uprchlíky ve stávajícím režimu.

Už téměř 31 200 uprchlíků z Ukrajiny po bývá v Plzeňském kraji, třetina z nich pracuje. Nejvíce jich je zaměstnáno na Tachovsku, téměř 3400. Následuje okres Plzeň-město, kde je nyní registrováno přes 15 300 uprchlíků a práci jich má přes 3100. Mateřské, základní i střední školy v regionu mají ještě dostatek volných míst pro přijímání ukrajinských dětí.

Nesourodá koalice čtyř stran, v posledních měsících poznamenaná napětím a osobními spory, vládla v tomto volebním období v Plzni. V hodnocení uplynulých čtyř let se na tom shodli v anketě zástupci sedmi koaličních a opozičních stran v současném zastupitelstvu. Městu se podle nich většinou podařilo vyrovnat s krizovými událostmi, jako bylo několik vln pandemie koronaviru či příliv uprchlíků z válkou zasažené Ukrajiny. I opozice pochválila výstavbu sociálního bydlení v lokalitě Zátiší.

Do mateřských, základních a středních škol v Plzeňském kraji by mělo od 1. září chodit přes 1500 ukrajinských žáků. Nejvíce, 1066, jich přijde na základní školy, z toho v 70 procentech v Plzni. V mateřských školách je evidováno 309 dětí, z nichž shodně 70 procent připadá na plzeňské školky. Na střední školy by jich mělo nastoupit 133.

O dotaci určenou na pomoc a integraci uprchlíků z Ukrajiny požádalo město Plzeň ministerstvo vnitra. Jedná se o částku 1,83 milionu korun. Finance město použije na proplacení aktivit souvisejících s uprchlickou krizí, které se už uskutečnily a které se právě realizují.

Již první lekce českého jazyka mají za sebou děti uprchlíků, kteří utekli z vlasti kvůli ruské agresi vůči Ukrajině. Své děti již zapsali do plzeňských škol nebo se chystají k dodatečným zápisům. Během kurzů se děti učí základním českým slovíčkům prostřednictvím her i klasické výuky.