Američtí vojáci 16. obrněné divize dorazili do centra Plzně 6. května 1945 ráno v 8.15 hodin. I když byl v tu dobu ve městě klid, zdaleka ještě nebylo dobojováno. Německá armáda se nehodlala jen tak lehce vzdát. Plzeň zažila po příjezdu Američanů v ulicích poměrně dlouhé pouliční boje, umírali povstalci i okupanti. Američtí vojáci čistili město i od fanatických střelců, kteří pálili po lidech z oken. Němci podepsali kapitulaci až ve 14.15 hodin.

Američtí vojáci 16. obrněné divize dorazili do centra Plzně 6. května 1945 ráno v 8.15 hodin. I když byl v tu dobu ve městě klid, zdaleka ještě nebylo dobojováno. Německá armáda se nehodlala jen tak lehce vzdát. Plzeň zažila po příjezdu Američanů v ulicích poměrně dlouhé pouliční boje, umírali povstalci i okupanti. Američtí vojáci čistili město i od fanatických střelců, kteří pálili po lidech z oken. Němci podepsali kapitulaci až ve 14.15 hodin.  

Zcela vygumovat z dějin naší země pravdivou historii o osvobození jihozápadních Čech americkou armádou v květnu 1945 se úporně snažil celých 40 let komunistický režim. Neštítil se odstranit a zničit pamětní desky i památníky připomínající samotné osvobození. Přesně to se dělo po únoru 1948 nejen v Plzni, ale i v dalších místech českého jihozápadu až do roku 1989. Kdo tehdy nechtěl zapomenout a pokoušel se uctít památku amerických osvoboditelů, na toho čekaly policejní kontroly, výslechy, zatčení, pronásledování či perzekuce. I přes tato rizika se nelegálních a ostře sledovaných oslav zúčastnily stovky odvážných občanů.

Zcela vygumovat z dějin naší země pravdivou historii o osvobození jihozápadních Čech americkou armádou v květnu 1945 se úporně snažil celých 40 let komunistický režim. Neštítil se odstranit a zničit pamětní desky i památníky připomínající samotné osvobození. Přesně to se dělo po únoru 1948 nejen v Plzni, ale i v dalších místech českého jihozápadu až do roku 1989. Kdo tehdy nechtěl zapomenout a pokoušel se uctít památku amerických osvoboditelů, na toho čekaly policejní kontroly, výslechy, zatčení, pronásledování či perzekuce. I přes tato rizika se nelegálních a ostře sledovaných oslav zúčastnily stovky odvážných občanů.

Američtí vojáci 16. obrněné divize dorazili do centra Plzně 6. května 1945 ráno v 8.15 hodin. I když byl v tu dobu ve městě klid, zdaleka ještě nebylo dobojováno. Německá armáda se nehodlala jen tak lehce vzdát. Plzeň zažila po příjezdu Američanů v ulicích poměrně dlouhé pouliční boje, umírali povstalci i okupanti. Američtí vojáci čistili město i od fanatických střelců, kteří pálili po lidech z oken. Němci podepsali kapitulaci až ve 14.15 hodin.  

Vůbec první archeologický průzkum se v areálu plaského kláštera uskutečnil už před sto lety. Přesto řada zajímavostí na své objevení teprve čeká. Momentálně se historici věnují zkoumání pozůstatků zaniklé románské kaple sv. Bartoloměje, kde narazili na záhadný reliéf v podobě obličeje. Kdo je autorem tajemného emotikonu a co vlastně znamená? I to je předmětem mnohdy napínavého bádání.

Odstranění a zničení pamětních desek, připomínajících osvobození jihozápadních Čech americkou armádou a čtyřicetiletá úporná snaha komunistického režimu vygumovat z dějin naší země pravdivou historii o osvobození v květnu 1945. Přesně to se dělo po únoru 1948 nejen v Plzni, ale i v dalších místech českého jihozápadu až do roku 1989. Řadu lidí, kteří nechtěli zapomenout a snažili se uctít památku amerických osvoboditelů, čekaly policejní kontroly, výslechy, zatčení, pronásledování či perzekuce. O tom, jak obtížně se v době komunistického režimu vzpomínalo na americké vojáky jsme si povídali s plzeňským publicistou a badatelem Zdeňkem Roučkou. 

Odstranění a zničení pamětních desek, připomínajících osvobození jihozápadních Čech americkou armádou a čtyřicetiletá úporná snaha komunistického režimu vygumovat z dějin naší země pravdivou historii o osvobození v květnu 1945. Přesně to se dělo po únoru 1948 nejen v Plzni, ale i v dalších místech českého jihozápadu až do roku 1989. Řadu lidí, kteří nechtěli zapomenout a snažili se uctít památku amerických osvoboditelů, čekaly policejní kontroly, výslechy, zatčení, pronásledování či perzekuce. O tom, jak obtížně se v době komunistického režimu vzpomínalo na americké vojáky jsme si povídali s plzeňským publicistou a badatelem Zdeňkem Roučkou. 

Pouhý den předtím, než do koncentračního tábora vstoupila Rudá armáda, stihli Němci zničit záznamy v archivech, vyhodit do vzduchu krematoria a zlikvidovat téměř všechny plynové komory. Jedna však zůstala a spolu s ní i 7000 vyhladovělých a nemocných vězňů, které nacisté nestačili přemístit nebo povraždit. Mezi nimi byl i tehdy devítiletý Jiří Fišer.

Zkoumání fekálních jímek je specifická disciplína, která se rozhodně nesmí brát na lehkou váhu. Kromě vykonání potřeby totiž žumpa sloužila i k odhazování odpadu. Z něj pak můžou odborníci určit, jak například vypadal každodenní život za zdmi kláštera v Plasích. Právě zde totiž probíhal archeologický výzkum, při kterém historici nalezli například figurky, deskovou hru i dopisní pečetě.