Průhledná skleněná výplň autobusové zastávky vypadá na první pohled čistě a moderně. Pro drobné i větší ptáky však může náraz do skla znamenat smrt, případně fatální poranění. Přitom stačí velmi decentní prvky, aby k takovým situacím vůbec nedocházelo. O problému se ví řadu let, a přesto vznikají nové čekárny, kde se projektanti nad věcí vůbec nezamýšleli. Na téma se snaží dlouhé roky upozornit také šéf plzeňské záchranné stanice Karel Makoň.

Až 30 dravců se v hlavní letní sezoně vystřídá při sokolnických ukázkách, které v amfiteátru na Lochotíně nabízí plzeňská zoologická zahrada. Letos ukázky pokračují sedmnáctým rokem, sedmý rok je má na starosti sokolník Jan Brož. Návštěvníci se mohou ve více než hodinovém programu podívat na ukázky sov, kání, orla, rarohů, poštolek či vzácného jihoamerického dravce čimanga falklandského. Ten dostal jméno Darwin a je nesmírně chytrý. Se sokolníkem předvádí během ukázek neuvěřitelné kousky.

V pořadí desáté letošní ohnisko ptačí chřipky v Česku objevili veterináři v malochovu drůbeže v Plánici na Klatovsku. Chovatel se obrátil na krizovou linku Státní veterinární správy (SVS) s tím, že mu uhynulo sedm ze 14 chovných slepic. Další dle jeho slov vykazovaly příznaky ptačí chřipky.

Nález tří mrtvých káňat lesních a dvou lišek v jedné lokalitě na Klatovsku, prověřuje vedle kriminalistů také Česká společnost ornitologická (ČSO) s psovodkou Klárou Hlubockou. Ta v terénu pátrá se svým speciálně vycvičeným psem po otrávených návnadách a jejich obětech. A retrívr Viky byl na místě činu úspěšný. Pes našel zbytky masa na balíku slámy jako otrávenou návnadu. Není to poprvé, kdy neznámý travič v této lokalitě zabíjel dravé ptáky.

Erbovní zvíře zoologické zahrady se brzy dočká důstojného zázemí. To současné již nevyhovuje potřebným nárokům. Nezasíťovaná voliéra je jednou z posledních, kde nelze zvířata chovat v případě vyhlášení opatření proti ptačí chřipce a ptáky je nutné stěhovat do provizorních prostor. Navíc není podle zákona možné plameňáky kupírovat a v nejbližší době nebude možné jim ani zastřihávat letky.

Letošní zimní sčítání vodních ptáků na řece Berounce na okraji Plzně a dále na Rokycansku odhalilo neúspěšnou hnízdní sezónu labutí velkých, což je situace, která už bohužel trvá několik let. Do akce se zapojilo vedle pěších pozorovatelů také několik posádek na kánoích.

Dnes začíná akce s názvem Ptačí hodinka, při které dobrovolníci pomohou odborníkům se sčítáním zimujících ptáků. Akce trvá až do neděle. Během víkendu si dobrovolníci mohou vybrat jednu hodinu, během které budou sčítat, kolik druhů ptáků uvidí u krmítka například na svojí zahradě, na okenním parapetu nebo na své terase. Podle pořadatelů z České společnosti ornitologické by lidé také měli sledovat zdravotní stav ptáků. Ptačí hodinka se letos koná počtvrté.

Dny se zkracují a venkovní teploty začnou pomalu a jistě padat k nule. Právě přechod podzimu a zimy je obdobím, kdy si hlodavci hledají nová, teplejší útočiště. Obyvatelé tak ve svých příbytcích běžně nachází stopy po myších, kunách či dokonce potkanech. Hlodavců se přitom lze jednoduše, účinně a přitom bezpečně zbavit. 

Po více než čtyřech měsících se v Česku opět objevila ptačí chřipka. Nové ohnisko hlásí veterinární správa z obce Trhové Dušníky na Příbramsku. Zdrojem nákazy je podle nich zřejmě volně žijící vodní ptactvo. Ptačí chřipka je onemocnění ptáků způsobované chřipkovými viry typu A, které postihuje primárně ptactvo a pouze výjimečně může být přeneseno na některé druhy savců.

Inženýr Eduard Grec byl odjakživa vášnivým zahrádkářem a velmi obratným vývojovým pracovníkem. A jelikož si i na jeho zahradu v Křenovicích nacházeli cestu hryzci, krtci, hraboši a další zahrádkáři nepříliš vítaná zvířata, rozhodl se s nimi zatočit po svém. Jeho plašiče byly tak důmyslné, že na začátku 90. let rozjel vlastní podnikání. Díky tomu dnes představuje firma Format 1 synonymum pro čistou a klidnou zahradu.