Erbovní zvíře zoologické zahrady se brzy dočká důstojného zázemí. To současné již nevyhovuje potřebným nárokům. Nezasíťovaná voliéra je jednou z posledních, kde nelze zvířata chovat v případě vyhlášení opatření proti ptačí chřipce a ptáky je nutné stěhovat do provizorních prostor. Navíc není podle zákona možné plameňáky kupírovat a v nejbližší době nebude možné jim ani zastřihávat letky.
„Plánovaná expozice bude navozovat atmosféru jednoho z největších evropských močálů Albufera na ostrově Mallorca, kde hnízdí velká kolonie plameňáků. Průchozí vyhlídka ve stylu pozorovatelen běžných v místní rezervaci umožní nerušené pozorování naší kolonie. Pro vytvoření dokonalého zážitku bude voliéra i její okolí osázeno rostlinami domácími na Baleárách, včetně několika vzácných endemitů,“ vysvětluje Tomáš Peš, vedoucí botanického oddělení plzeňské zoo.
Společnost budou v nové expozici dělat plameňákům i další vzácné druhy mokřadních druhů ptáků Středozemí, včetně čírek úzkozobých, které zoo plánuje navrátit zpět na Baleáry v rámci záchranného projektu německých a španělských ornitologů.
„Z chovatelských i veterinárních důvodů bude přebudován i rybník, aby bylo možné plameňáky krmit v bazénu a zároveň si mohli stavět hnízda ve vlhkém bahně. Pozorovatelna umožní zabudování informačních a naučných prvků věnovaných fauně a floře souostroví, včetně její ochrany,“ doplnil Peš.
Plzeňská zoologická zahrada se navíc již bude věnovat pouze chovu jediného druhu plameňáka, a to růžového. Naopak skončí s chovem plameňáků chilských, jenž započal v 60. letech 20. století.
V roce 1998 zaměstnanci zahrady uměle odchovali jediného plameňáka jménem Kvakoš, a to z náhodně nalezeného vejce, jenž leželo mimo hnízdo v trávě. Jednalo se cenný chovatelský úspěch a o důvod navíc, proč umístit plameňáka do loga zoo. K tomu došlo na přelomu 20. a 21. století. Od té doby je plameňák s plzeňskou zoo pevně spojen.
Pro plameňáka chilského jsou typickým znakem jeho šedé nohy se sytě růžovými klouby a černé zbarvení na zobáku. Je jedním ze tří druhů jihoamerických plameňáků a vyskytuje se kolem alkalických a slaných jezer. Není neobvyklé, že se zdržuje i vysoko v horách. Plameňák růžový je největším druhem plameňáka a je jediným, kterého je možné potkat i v Evropě. Má bílo-růžové peří, křídelní krovky jsou sytěji růžové, ruční a loketní letky černé, což je ale patrné jen za letu. Zobák je světle růžový s černou špičkou. Nohy jsou celé růžové. Způsobem života se oba druhy od sebe neliší. Jde o pospolité ptáky, kteří tvoří obrovské kolonie.
Úterý, 28. prosince 2021, 09:50
Plzeňská zoologická zahrada po 20 letech od otevření kompletně přebudovává výběh pro lvy berberské. Když ho zoo v roce 2002 otevřela, byl to první výběh v tuzemských zahradách, kde návštěvníky nedělil od zvířat plot, mříže nebo silné sklo, ale pouze...
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
