Zimní počasí v posledních týdnech vystřídaly příjemně teplé jarní dny, a spolu s nimi se do Česka začínají vracet i čápi bílí. Zatím obsadili už 92 hnízd, ornitologové však očekávají, že teplé a slunečné počasí brzy přiláká i další navrátilce. Je tak nejvyšší čas začít kontrolovat hnízda v okolí a sledovat první čapí přílety, vyzývají ornitologové. S jejich mapováním může pomoci široká veřejnost.

Zraky tisíců lidí po celém Česku se během nadcházejícího víkendu obrátí k ptačím krmítkům. Už v pátek totiž propukne sedmý ročník projektu Ptačí hodinka, na který se každoročně těší desítky tisíc dobrovolníků. Sčítají ptáky a pomáhají podrobněji popsat chování zimujících druhů. Zapojit se může každý, stačí si od pátku do neděle vyhradit šedesát minut a vyplnit online formulář.

Lidé v zimním období často chtějí přilepšit vodním ptákům, aby snadněji přečkali mrazy. A nejen v Plzni je často k vidění jeden nešvar: Například kachnám divokým často házejí pečivo. To však ale pro ptáky není příliš vhodné. Přikrmování vodních ptáků v zimě není zakázané, má však svá pravidla.

Sýkory koňadry, sýkory modřinky, oba druhy vrabců, kosi černí a hrdličky zahradní jsou nejčastějšími návštěvníky krmítek. Vyplývá to z tradičního zimního sčítání ptáků, které každoročně pořádá Česká ornitologická společnost (ČOS) a zapojuje se široká veřejnost.

Ptákem letošního roku se podle České společnosti ornitologické stal polák velký. Středně velká potápivá kachna střídá na pomyslném trůnu zvonka zeleného, který titul Pták roku získal v loňském roce. Udělením čestného titulu ornitologové již od roku 1992 upozorňují na zajímavé ptačí druhy a vybízejí veřejnost k jejich sledování a ochraně.

Až do neděle můžete sčítat ptáky na krmítkách a svými záznamy přispět do programu Ptačí hodinka, kterou pořádá Česká společnost ornitologická. Díky údajům od účastníků odborníci zjistí více informací o chování ptáků přezimujících v Česku, jako například kteří ptáci v zimě ubývají, nebo naopak přibývají.

Až dosud obývali plameňáci otevřený výběh s jezírkem, což byl ale problém, pokud by se objevilo riziko spojené s šířením ptačí chřipky. Zahrada proto nechala zbudovat zbrusu novou voliéru. Kromě ní přibyla také nová expozice Mokřady Albufera, jež návštěvníkům přiblíží přirozené prostředí, kde tato erbovní zvířata plzeňské zahrady žijí. Novinky jsou i u lemurů, mezi které už se návštěvníci nedostanou.

Když se řekne Nový Zéland, tak si řada lidí vybaví Maory, scény z Pána Prstenů a drobné nelétavé ptáky. Právě kivi hnědý se stal novým obyvatelem plzeňské zoologické zahrady. V Česku chová tento druh už jen zahrada ve Zlíně.

Přesně patnáct mláďat motáka pochopa hnízdících na rybnících v části Plzeňského kraje dostalo v rámci unikátního projektu 15 miniaturních satelitních vysílaček v celkové hodnotě 375 tisíc korun. Vysílačky umožní vědcům i expertům z ekologického spolku DESOP a plzeňské záchranné stanice živočichů získat obrovské množství cenných informací z části populace z dlouhodobě sledovaných lokalit.

Ze svých zimovišť v Africe už do Plzně a jejího okolí dorazili ptáci, kteří si u nás staví hnízda a vyvádějí mladé. Patří mezi ně například rorýs obecný, který obvykle přilétá kolem 1. května. Letos si dal na čas a výskyt dříve hojně rozšířených rorýsů v Plzni se potvrdil až o týden později. Slyšet lze v těchto dnech ve městě velmi výrazně také zpěv slavíků.