Čtvrtek 3. 4. 2025 | Svátek má Richard
Až dosud obývali plameňáci otevřený výběh s jezírkem, což byl ale problém, pokud by se objevilo riziko spojené s šířením ptačí chřipky. Zahrada proto nechala zbudovat zbrusu novou voliéru. Kromě ní přibyla také nová expozice Mokřady Albufera, jež návštěvníkům přiblíží přirozené prostředí, kde tato erbovní zvířata plzeňské zahrady žijí. Novinky jsou i u lemurů, mezi které už se návštěvníci nedostanou.
„Původní nezasíťovaná expozice plameňáků již delší dobu nevyhovovala nárokům na zodpovědný chov plameňáků. Mimo jiné byla expozice jednou z posledních, kde nelze ptáky chovat v případě vyhlášení opatření proti ptačí chřipce a ptáky by bylo nutné stěhovat do provizorních prostor. Plameňák, jakožto erbovní živočich plzeňské zahrady, si zaslouží důstojné ubytování,“ vysvětluje důvody změn mluvčí zoologické zahrady Martin Vobruba.
Úterý, 28. června 2022, 17:01
Hned za hlavním vchodem do plzeňské zoo se rozprostírá kompletně přebudovaný výběh pro lvy berberské, který dnes zoologická zahrada slavnostně představila veřejnosti. Lvi budou mít k dispozici větší venkovní plochu s pahorky a stromy zajišťujícími...
Nová expozice zavede návštěvníky do jednoho z největších evropských močálu na ostrově Mallorca, kde hnízdí velká kolonie plameňáků. „Průchozí vyhlídka ve stylu pozorovatelen běžných v místní rezervaci umožní nerušené pozorování naší kolonie. Pro vytvoření dokonalého zážitku je voliéra i její okolí osázena rostlinami domácími na Baleárách, včetně několika vzácných endemitů,“ popsal vedoucí botanického oddělení plzeňské zoo Tomáš Peš.
Společnost dělají dvacítce plameňáků i další vzácné druhy mokřadních druhů ptáků Středozemí, včetně čírek úzkozobých, které zoo plánuje navrátit zpět na Baleáry v rámci záchranného projektu německých a španělských ornitologů. „Ve voliéře uvidí návštěvníci i početné hejno tenkozobců opačných, kolihy velké, čejky, ústřičníky a další ptáky, zdržující se v místě připomínajícím písečnou dunu. Z chovatelských i veterinárních důvodů byl přebudován i rybník, aby bylo možné plameňáky krmit v bazénu a zároveň si mohli stavět hnízda ve vlhkém bahně,“ doplnil Vobruba. Nová expozice vyšla na tři miliony korun a její součástí jsou i naučné cedule nebo kašna se sochou vážky.
V roce 1998 zaměstnanci zahrady uměle odchovali jediného plameňáka jménem Kvakoš, a to z náhodně nalezeného vejce, jenž leželo mimo hnízdo v trávě. Jednalo se cenný chovatelský úspěch a o důvod navíc, proč umístit plameňáka do loga zoo. K tomu došlo na přelomu 20. a 21. století. Od té doby je plameňák s plzeňskou zoo pevně spojen.
Plameňáky chová plzeňská zoo nepřetržitě od 60. let minulého století, vystřídalo se tady několik druhů. Plameňák růžový, na kterého se zahrada aktuálně nejvíce soustředí, je největším druhem plameňáka a je jediným, kterého je možné potkat i v Evropě. Má bílo-růžové peří, křídelní krovky jsou sytěji růžové, ruční a loketní letky černé, což je ale patrné jen za letu. Zobák je světle růžový s černou špičkou. Nohy jsou celé růžové. Způsobem života se oba druhy od sebe neliší. Jde o pospolité ptáky, kteří tvoří obrovské kolonie.
Pátek, 22. července 2022, 11:30
Plzeňská zoologická zahrada je jednou nejstarších v zemi a ročně jí navštíví statisíce návštěvníků. Bohužel se mezi nimi najde i pár jedinců, kteří se neumí chovat. Každým rokem musí zahradníci řešit poškozené záhony a truhláři zase poničené stoly u...
Změn doznala i expozice madagaskarských poloopic lemurů kata, kteří žili v otevřeném výběhu a návštěvníci mohli procházet přímo mezi nimi. V roce 2001 se jednalo v Česku o naprostou novinku. Zprvu se návštěvníci chovali velmi ohleduplně, poslední roky se ale jejich morálka velmi zhoršila a někteří neváhali lemurům podstrkovat jídlo nebo se na ně pokoušeli sahat. Nebezpečí to představovalo nejen pro lemury, ale i pro malé návštěvníky, které může tato poloopice snadno pokousat. O tom, že tato zvířata nejsou zvyklá na lidskou stravu ani nemusíme diskutovat. Všechny tyto okolnosti vedly zahradu k tomu, že výběh již není průchozí. „Nový oddělený poloostrov umožňuje lemurům nerušeně trávit den. Zároveň vodní příkop osídlili karasi obecní, k jejichž záchraně se plzeňská zoo připojila,“ doplnil Vobruba.
Poslední novinkou, se kterou se zoo pochlubila, je paleobotanická expozice s dominantou v podobě modelu dinosaura Burianosaura augustai. „Jde o endemického českého křídového dinosaura, objeveného v roce 2003 na Kutnohorsku na základě stehenní kosti. Žil v malých skupinách na ostrovech a byl býložravý. Jméno je poctou českému výtvarníkovi Zdeňku Burianovi a paleontologovi Josefu Augustovi,“ dodal závěrem Vobruba.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
