Hned za hlavním vchodem do plzeňské zoo se rozprostírá kompletně přebudovaný výběh pro lvy berberské, který dnes zoologická zahrada slavnostně představila veřejnosti. Lvi budou mít k dispozici větší venkovní plochu s pahorky a stromy zajišťujícími příjemný pobyt ve stínu. Přibyly také nové prvky pro návštěvníky jako je berberský stan, zahrada nebo domek s expozicí o severní Africe. Lvi budou zatím využívat venkovní výběh jen přerušovaně, aby nezničili čerstvě vysetou trávu.
Když plzeňská zoo před 20 lety představila výběh pro lvy, šlo o naprostý unikát, jenž neměl v tuzemských zahradách obdoby. Návštěvníky od zvířat nedělil plot, mříže nebo silné sklo, ale pouze vodní příkop a elektrický ohradník. Postupem času ale bylo třeba plochu zmodernizovat.
Lev berberský ve volné přírodě již vyhynul. Na vině jsou lovci, odlesňování krajiny i rozšíření lidského osídlení. Historické prameny uvádí, že poslední lev byl v přírodě zastřelen v roce 1942 v Maroku. Malé populace však pravděpodobně ještě několik let přežívaly v odlehlých oblastech Maroka a Alžírska zhruba až do roku 1962.
Část vodního příkopu projektanti nechali zasypat, díky čemuž se zvětšil výběh z 800 na 1400 metrů čtverečních. Zbývající vodní příkop se rozšířil ze šesti metrů na osm. Nad ním je umístěna vyhlídková plocha s proskleným zábradlím o délce 26 metrů.
Modernizovaný výběh doplnily i další objekty jako nová separační klec pro lvy, zahrada s kašnou či domek postavený podle vzoru hliněných marockých staveb s vnitřní expozicí, jež představuje ukázku typického severoafrického bydlení. Dále tam přibyla vyhlídka, berberský stan a řada informačních tabulí věnujících se severní Africe, fauně, floře i historii chovu lvů v Plzni. „Naším záměrem bylo tyto doplňkové objekty koncipovat jako objekty jednak v berberském stylu s informacemi o kultuře a také o tom, jaký vliv měl právě lev berberský na tuto kulturu,“ přiblížil mluvčí zahrady Martin Vobruba.
Návštěvníci mohou obdivovat i ukázku severoafrického obydlíPřebudování výběhu probíhalo od listopadu loňského roku do letošního června. Náklady dosáhly na částku 31 milionů korun, přičemž město poskytlo zahradě 19 milionů.
„Je naprosto úžasné, že jsme v samotném srdci zahrady dokázali něco takového vybudovat, navíc v takto těžkých časech. Výběh lvů byl dvacet let starý a dožíval. Jednak už neodpovídal bezpečnostním podmínkám moderního chovu lvů a za druhé se nám lvi tak dobře množili, že jsme tu v jeden moment měli devět jedinců,“ připomněl při slavnostním otevření nového výběhu ředitel zoo Jiří Trávníček.
Aktuálně chová zahrada sedm lvů. V novém výběhu zatím návštěvníci uvidí samce Matese a jeho dvě mláďata Fazana a Faridu, kterým budou v srpnu už dva roky. „Poslední lvíčata přišla v Plzni na svět letos v 9. května. Samice aktuálně pečuje o tři koťata,“ doplnil mluvčí s tím, že celou lví rodinku spojí až mláďatům bude více než 80 dní, což by mělo být někdy v průběhu letních prázdnin.
„Plzeňská zoologická zahrada je nejvíce navštěvovaným místem v Plzni. Jen loni sem i v období covidu zavítalo přes 450 tisíc návštěvníků. Jsem rád, že i tomto období vznikaly plány na modernizaci výběhu pro lvy berberské. Jako město budeme dále přispívat k tomu, aby se zahrada nejen zlepšovala, ale aby se v budoucnu i rozrostla,“ uvedl primátor Pavel Šindelář (ODS) v narážce na projekt Sloni na Mži.
Sobota, 17. července 2021, 13:30
Plzeňská zoo zadala projekt nového pavilonu pro slony indické, který vyroste na 14 hektarech luk proti současnému areálu zoo. Expozice Sloni na Mži zhruba za miliardu se připravuje 17 let. Zoo teď dostala od města na projekt 14 milionů korun. Včetně...
„Před pár lety jsme překonali návštěvnický rekord, kdy přišlo do zahrady přes půl milionu lidí. Je to opravdu jedno z nejatraktivnějších míst v Plzni, které se neustále rozvíjí. Zahrada má kvalitní zaměstnance, díky kterým toto místo stále vzkvétá. Jsme rád, že i projektanti v těchto těžkých dobách, kdy došlo zejména ke zdražování stavebního materiálu, dodrželi stanovenou cenu, což nebývá úplně samozřejmostí,“ vyzdvihl náměstek primátora Roman Zarzycký (ANO).
Plzeňská zoo chová berberské lvy od roku 2002. První úspěšný odchov si zahrada připsala v roce 2016. Dříve zahrada pečovala o pouze lvy pustinné. Tato zvířata žila v klecích a návštěvníci je chodili obdivovat ještě v době, kdy zahrada sídlila u řeky Radbuzy. „Lvi jako takoví žili v plzeňské zoo téměř nepřetržitě od 40. let 20. století,“ dodal Vobruba.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
