Galerie v Plzni připravila po 60 letech velkou výstavu výtvarníka Josefa Šímy

Na obrazech, grafikách a kresbách přibližuje Šímovo prolínání a inspirace mezi různými světy - mezi jeho rodným českým prostředím a Francií, kde strávil většinu života. Mezi malířstvím a poezií i mezi vysokým vážným uměním a spíše komerční tvorbou pro obživu. V síni Masné krámy se sešlo přes 150 děl zapůjčených od 25 institucí a soukromých sběratelů z Česka i zahraničí, řekli dnes novinářům autoři výstavy.

Jádrem výstavy jsou Šímovy práce z 20. a 30. let 20. století, z pozdější tvorby je doplňuje kolekce jeho v Česku dosud nevystavených návrhů vitráží pro kostel v Remeši z druhé poloviny 60. let. Výstava reflektuje především Šímovy začátky ve Francii, kam odjel v roce 1921 a kde zůstal natrvalo.

Raritou je komiks Kůň Pu

„Tehdy se ocitl v jiném světě a jeho tvorba začala reagovat na nové vizuální a myšlenkové stimuly. Šíma se však nepřipojil k žádnému z tehdy dominantních proudů - vždy je nějakým způsobem překračoval. Bez zábran slučoval avantgardu s tradicí, formální výtvarné experimenty s literárními odkazy či filozofickými myšlenkami, konkrétní vidění věcí s univerzálními otázkami, vážné umění s banalitou a humorem,“ přiblížila kurátorka výstavy Alena Pomajzlová.

Malířův výtvarný jazyk ovlivnila podle ní mezinárodní umělecká komunita Paříže, dadaistické impulzy propojené s populární kulturou a také jeho exkurzy do světa poezie, podpořené přátelstvím s básníky i teoretickými úvahami na téma struktury básnického jazyka.

Kromě zásadních obrazů a kreseb výstava představuje i Šímovy ilustrace, například ke knize Ztracený ráj Pierra Jeana Jouva, raritou je komiks Kůň Pu, který vytvářel pro Lidové noviny. Zastoupeny jsou dopisy, katalogy či fotografie. Výstavu doplňují také díla Šímových současníků - Jindřicha Štyrského, Jana Zrzavého, Františka Kupky, Toyen, Maxe Ernsta či Giorgia de Chirica.

Návrat po 60 letech

Do Západočeské galerie se Šíma vrací po 60 letech - na sklonku roku 1964 pro galerii připravila jeho výstavu historička umění a kurátorka Národní galerie v Praze Anna Masaryková, vnučka prvního československého prezidenta, která se s malířem osobně znala. „Byla to v této instituci první výstava věnovaná vrcholnému představiteli české meziválečné moderny, který se však dokázal výrazně prosadit i v poválečných letech a opětovně tak potvrdil svoje nezpochybnitelné postavení i na mezinárodní umělecké scéně,“ řekl ředitel galerie Roman Musil.

Tehdejší výstava podle něj výrazně přispěla také k rehabilitaci Šímovy tvorby i širšího okruhu české meziválečné moderny, jíž tehdejší režim nebyl příliš nakloněn. Galerie také tehdy pořídila několik Šímových děl. Dnes vlastní na dvě desítky jeho obrazů a množství kreseb. Výstava trvá do 1. března 2026.