Přesně v polovině je projekt LIFE for MIRES (Život pro mokřady), který vrací vodu zpátky do krajiny. V posledních dvou letech se již podařilo obnovit mokřady na ploše 700 hektarů. Do svých původních zvlněných tras se vrátilo také 17 kilometrů napřímených potoků. Ročně se podaří obnovit několik pramenišť a až 200 hektarů rašelinišť.

Plzeňská zoologická zahrada po 20 letech od otevření kompletně přebudovává výběh pro lvy berberské. Když ho zoo v roce 2002 otevřela, byl to první výběh v tuzemských zahradách, kde návštěvníky nedělil od zvířat plot, mříže nebo silné sklo, ale pouze široký vodní příkop a elektrický ohradník. Výběh měl přes 800 metrů čtverečních. Nyní zoo většinu vodního příkopu zasype. Část, kterou ponechá, výrazně rozšíří. Lvům se tak asi o třetinu zvětší jejich prostor. Přibudou navíc i vyhlídky pro návštěvníky a nové menší expozice připomínající severoafrickou domovinu lvů berberských.

Procházku v prostředí boleveckých rybníků si teď děti i dospělí mohou zpestřit hravou stezkou, kterou provází poťouchlý Hurvínek s nerudným taťuldou. Společně mohou plnit jednoduché úkoly a trochu si zacvičit. Pětikilometrový úsek má celkem deset zastavení, které hlídají dřevěné sochy slavné dvojice. Zážitkový okruh je zároveň jedním z počinů, kterým si chce Plzeň připomenout památku plzeňského loutkáře Josefa Skupy, od jehož narození v lednu uplyne 130 let.

Milovníci přírody mohou opět hlasovat pro svého favorita v oblíbené anketě o nejkrásnější alej. Plzeňský kraj má hned osm nominovaných. V loňském roce uspěla v našem regionu sakurová Alej mládí u Chudenic, která se do výběru dostala i letos. Cílem akce pořádané spolkem Arnika je přitáhnout pozornost k tématu stromořadí a jeho funkci v přírodě. Hlasování končí 11. ledna.

Zástupci národních parků Šumava a Bavorský les představili výsledky výzkumu, který sledoval proměnu těchto míst po dobu několika desítek let. Les se zmlazuje sám a tetřev potřebuje komfort, tak zní jen některé z výstupů projektu.

Lidé na území Česka a Slovenska mohou v noci ze soboty na neděli spatřit polární záře. Novinářům to sdělil astronom Petr Horálek ze Slezské univerzity v Opavě s odkazem na informace amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru. Úkaz by se mohl objevit už po setmění, podmínky pro pozorování budou dobré. Záře jsou důsledkem interakce hustého oblaku nabitých částic se zemskou atmosférou.

Na tůně s plochou do 300 metrů čtvrtečních narazí návštěvníci Brd na Padrťských pláních nebo u Strašic. Malé vodní plochy po krajině chráněné krajinné oblasti rozmisťují lesníci Vojenských lesů a statků ČR (VLS). Účel je prostý. Tůně pomáhají zadržet vodu v krajině a vytváří podmínky pro život rostlin i živočichů. Během čtyř let jich v CHKO Brdy vzniklo 42.

Parta dobrovolníků, která si říká Trash Hero, opět vyrazila poklidit na Vinice. Při své poslední akci nasbírali rekordních 1 426 kilogramů odpadu. Nejčastěji se jedné o pohozené plastové lahve, oblečení a výjimkou není ani nákupní vozík. Do terénu vyrazí opět začátkem listopadu. Během všech svých akcích nasbírali bezmála dvě a tři čtvrtě tuny odpadu.

Stavbu Domu přírody Brd zhruba za 85 milionů korun zahájily Vojenské lesy a statky ČR (VLS). Návštěvnické a informační centrum vznikne v areálu loveckého zámečku Tři trubky u Strašic na Rokycansku, který je kulturní památkou. V minulosti na zámku pobývali prezidenti Masaryk nebo Beneš. Zhruba 57 milionů korun poskytne Evropský fond pro regionální rozvoj.

Knížecí alej v Tachově, Alej Edvarda Beneše u Hlavňovic a dubová alej u Velkého boleveckého rybníka. To jsou zatím tři nominovaní kandidáti z Plzeňského kraje v letošním jedenáctém ročníku ankety pořádané spolkem Arnika. Cílem akce je přitáhnout pozornost k tématu alejí a jejich funkci v přírodě. Do ankety mohou lidé své favority přihlašovat až do 26. října.