Na Facebooku mají bezmála 29 tisíc fanoušků a na Instagramu dokonce více než 40 tisíc sledujících. Všechno přitom začalo vyšitým nápisem na mikině. Řeč je o projektu We Love Šumava, který spojuje milovníky přírody, jenž mezi sebou sdílí tipy na výlety, fotografie anebo spolu sází stromy a uklízejí lesy. Za vším stojí rodák z Železné Rudy Richard Brož, jehož spontánní nápady milují tisícovky lidí.

K nejsvědomitějším a nejbojovnějším rodičům z ptačí říše patří jednoznačně labutě. V době přípravy své lokality na jarní hnízdění ovšem neváhají mnohdy velmi drsným způsobem vytlačit z teritoria loňská mláďata, o která se labutí páry celý rok příkladně staraly. A tento boj může skončit i zabitím mladých labutí ze strany jejich rodičů.

V České republice přibylo vlčích teritorií. Díky výzkumu se jich loni podařilo zmonitorovat celkem 24. Většina lokalit, kde se vlci pohybují, se nachází v příhraničí. To platí například pro Národní park Šumava. I přesto, že se populace vlků každoročně rozrůstá, klesly za loňský rok počty útoků na hospodářská zvířata.

Některé organizace na ochranu zvířat vyzvaly ministryni životního prostředí Annu Hubáčkovou (KDU-ČSL), aby zasáhla v případě lovu mladých laní v šumavském národním parku. Ve výzvě upozorňují, že řada laní je březí a vyvíjí se v nich plod. Vedení NP Šumava však tvrdí, že při lovu nechybuje.

Díky speciálním obojkům sledují vědci pohyb vlků na Šumavě a v sousedním Bavorském lese. Sledovací zařízení mají na sobě v současné době tři samice, přičemž každá se pohybuje v jiném teritoriu. Monitoring vlka jasně prokázal, že se v národních parcích za necelých pět let utvořily čtyři vlčí smečky. Podle odhadů čítají až 30 jedinců.

Jsou roztomilé a neváhají si vzít kousek mrkve rovnou z ruky. Ve městech si nutrie žijí doslova v blahobytu a rodiny s dětmi se je s oblibou vydávají krmit. Jedná se však o invazní druh, který nemá ve volné přírodě predátora a může výrazně ovlivnit původní druhy, zejména bobra evropského. S desítkami hlodavců se potýkají například v Rokycanech, kde zbytky po nutriích dojídají potkani.

Milovníci přírody mohli znovu vybírat svého favorita v oblíbené anketě o nejkrásnější stromořadí. Plzeňský kraj měl hned osm nominovaných, z nichž lidé dali nejvíce hlasů aleji Edvarda Beneše mezi Hlavňovicemi a Přestanicemi. Na absolutní vítězství v celostátní soutěži to ale nestačilo.

Své největší ptačí celebrity nepřestávají ani v zimě sledovat pracovníci a spolupracovníci plzeňské záchranné stanice živočichů. Nejde jen o jedince, kteří ve stanici absolvovali léčbu. Někteří z nich jen dostali v Plzni kroužek a potom vyrazili do světa, kde v současné době pobývají.  

Skutečnou senzací se stal objev nového druhu motýla v Česku. Nalézt se ho podařilo zcela náhodně při loňské výpravě milovníků přírody na Domažlicku. Jedná se o první geneticky potvrzený nález kriticky ohroženého hnědáska podunajského nejen v chráněné krajinné oblasti Český les, ale i na území celých Čech. Dva dny před Štědrým dnem to potvrdila genetická analýza.

Dnes začíná akce s názvem Ptačí hodinka, při které dobrovolníci pomohou odborníkům se sčítáním zimujících ptáků. Akce trvá až do neděle. Během víkendu si dobrovolníci mohou vybrat jednu hodinu, během které budou sčítat, kolik druhů ptáků uvidí u krmítka například na svojí zahradě, na okenním parapetu nebo na své terase. Podle pořadatelů z České společnosti ornitologické by lidé také měli sledovat zdravotní stav ptáků. Ptačí hodinka se letos koná počtvrté.