Plzeňský region má po jižních Čechách druhou největší výměru lesních pozemků a také trvalých travních porostů mezi kraji. Významný podíl má i orná půda, s jejíž rozlohou je kraj pátý. Její plocha dlouhodobě klesá ve prospěch travních porostů a lesů. Z hlediska využití pozemků v kraji jde o relativně vyváženou krajinu, kde je vysoký podíl zalesněných ploch.

Podařilo se stabilizovat vodní režim mokřadu v nivě Točnického potoka u obce Ostřetice na Klatovsku. Úpravy zajistily zachování důležitého mokřadního biotopu a zároveň zabránily jeho dalšímu nekontrolovanému rozšiřování na okolní zemědělsky využívané pozemky. Díky úpravě se navíc předpokládá usídlení dalších druhů živočichů. Krajinné úpravy vznikly za podpory kraje a soukromé společnosti.

U silnic v Plzeňském kraji ubývá zábran proti vzniku sněhových jazyků a závějí. Většímu využití takzvaných zásněžek podle silničářů brání nesouhlas majitelů pozemků. Problémy jsou také s krádežemi dřevěných a plastových sněholamů, které proto správci hned po zimě uklízí do skladů.

Žádný kupec neprojevil zájem o část areálu bývalého hotelu Rixi na šumavském Špičáku na Klatovsku. Stát za něj chtěl ve výběrovém řízení s elektronickou aukcí získat nejméně 27 milionů korun. Jedná se o objekt čtyři roky nevyužívaného ubytovacího zařízení Garni a sousedního sportovně-relaxačního centra. Samotný hotel Rixi byl zbourán v létě roku 2021.

Povolení ministerstva životní prostředí napadly žalobou obce ze všech čtyř lokalit ohrožených možným umístěním hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů. Nechtějí, aby na jejich území státní Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) prováděla vrty a další geologické práce. Jde o samosprávy z lokalit Březový potok z Pošumaví, Janoch od Temelína a obce z Vysočiny z lokalit Hrádek z Jihlavska a z Horky na Třebíčsku.

Invazivní lupina mnoholistá doslova zamořuje území Národního parku Šumava a způsobuje tam nemalé problémy. Aktuálně se rostlina vyskytuje na více než 160 hektarech plochy národního parku, a to v různé intenzitě pokryvnosti. Tento invazní druh zásadně mění prostředí, ve kterém se objeví. Její likvidace je dlouhodobou záležitostí. Aby měla smysl, je nutné do ní zapojit všechny vlastníky pozemků.

Nechvalně proslulému „Skleněnému peklu“ na Rokycanské třídě v Plzni už definitivně zvoní hrana a začíná odpočítání posledních měsíců existence největší černé stavby na území Plzně. Nikdy nedokončený sedmipodlažní objekt Carimex už hyzdí město přes čtvrtstoletí. Po demolici tam vyrostou bytové domy. V areálu Carimexu se v pondělí objevily dva bagry a na místě se pohybovalo i několik dělníků. Až do teď se tam dlouhou dobu nic nedělo.

Nejpozději ke konci září příštího roku má jít k zemi největší černá stavba v Plzni, nechvalně proslulý objekt Carimexu, který si vysloužil přezdívku Skleněné peklo. Radní Plzně teď projednali posunutí dílčích termínů v rámci loni uzavřené dohody s investory, kteří chtějí stavět na pozemcích pod nezkolaudovanou budovou na Rokycanské ulici. Samotný termín demolice se ale nemění.

Jaké dopady bude mít stavba gigafactory na okolní obce? Jaká bude zátěž na životní prostředí a jak ovlivní život lidí v bezprostředním okolí? To jsou otázky, které má zodpovědět dopadová studie, kterou má za úkol zhotovit Plzeňský kraj. Po jejím zpracování volali starostové několik měsíců. Náměstek hejtmana Pavel Čížek (STAN) včera připustil, že dokument nestihnou připravit včas. Automobilka Volkswagen se má přitom pro stavbu rozhodnout do konce roku.

Cyklisté a chodci se z Újezdu do Červeného Hrádku konečně dostanou bezpečně. Dosud museli využívat frekventovanou a úzkou vozovku. Nyní obě okrajové části čtvrtého plzeňského obvodu spojila nová cyklostezka.