Zástupci národních parků Šumava a Bavorský les představili výsledky výzkumu, který sledoval proměnu těchto míst po dobu několika desítek let. Les se zmlazuje sám a tetřev potřebuje komfort, tak zní jen některé z výstupů projektu.

Všechny čtyři české národní parky se zapojily do kampaně, jejímž cílem je upozornit na odpadky ve volné přírodě. Kampaň má název „Není zvěř jako zvěř 2021“ a inspirací se staly různé druhy odpadků. Ty potom dostávají rodové a druhové jméno, kterými se běžně označují zvířata nebo rostliny. S originálním projektem přišla původně Správa Krkonošského národní parku, teď má ale své pokračování s mnohem širším dosahem napříč celou republikou. Kampaň startuje v červenci.

Přesně 30 let od svého založení oslaví v sobotu Národní park Šumava. Vyhlášen byl na základě nařízení vlády 20. března 1991. S rozlohou 68 064 hektarů je největší ze čtyř tuzemských národních parků. Šumavský národní park je součástí Chráněné krajinné oblasti Šumava. Před rokem 1990 byla většina jeho území nepřístupná, šlo o vojenský prostor. Na území NP bylo vyhlášeno 24 státních přírodních rezervací a jiných maloplošných chráněných území. Národní park musel čelit i přírodním katastrofám. Ať už se jednalo o kůrovcovou kalamitu nebo orkán Kyrill, který území zdevastoval v roce 2007.

Kromě hlubokých odborných znalostí přírody a hlavně Šumavy je i vynikajícím malířem a hudebníkem. Svůj hudební sluch uplatňuje například pří určování ptačích druhů. Řeč je o řediteli Národního parku Šumava. Pavla Hubeného teď v rozhovoru vyzpovídala Drbna.

Šumavská příroda nepřestává překvapovat. Po loňském znovuobjevení kornatce velkého, bezobratlého živočicha, který byl na území národního parku popsán naposledy před rokem 1910, se letos entomologům podařilo registrovat populace dvou vzácných brouků – trnoštítce horského a tesaříka javorového.

Horská šumavská krajina postižená kůrovcovými kalamitami před 25 nebo 10 lety se nestala pouští, jak mnozí prorokovali. Naopak, ekosystémy horského lesa jsou stále zdravější. A odumřelé smrky k ozdravování výrazně pomáhají.

Byla to obrovská pohroma! Zasáhla do osudů mnoha lidí. Ve svém románu Ze světa lesních samot ji popsal i Karel Klostermann. Dnes je to přesně 150 let, kdy Šumavu zasáhla a zpustošila silná vichřice. Večer 26. října roku 1870 přestala být Šumava takovou, jak ji její obyvatelé znali. Po vichřici začala Šumavu devastovat ještě kůrovcová kalamita nevídaných rozměrů.

Ne jedna, ale hned dvě vlčí smečky se pohybují v příhraniční oblasti Šumavy mezi Českem a Bavorskem. Kdysi vyhubení vlci se na Šumavu přirozeně vrátili v roce 2015. Rozsáhlé monitorování oblasti prostřednictvím fotopastí a rozborů genetických vzorků nyní přineslo nová zjištění. Region těchto dvou velkých přeshraničních chráněných území využívají zcela nezpochybnitelně dvě vlčí rodiny.

Tahle práce nikdy nekončí! Téměř nepřetržitě probíhá na území Národního parku Šumava monitoring rostlin a živočichů, do kterého se zapojují profesionálové i nadšení amatéři. Společně už shromáždili více než milion záznamů. Výsledky pak slouží jako podklad pro rozhodování státní správy v nejrůznějších řízeních.  

Doslova na hranici přežití je podle expertů na území Šumavy populace tetřívka obecného. V národním parku žije zhruba 50 kohoutků tetřívka a dalších 30 se vyskytuje ve vojenském prostoru Boletice. Vyplývá to z monitoringu, který byl zakončen v roce 2019. Tok vzácných ptáků a jejich následné rozmnožování teď ohrožují nájezdy fotografů, kteří chtějí událost zachytit.