Jejich jména jsou pojmem a jsou neodmyslitelně spjatá s plzeňskými Slavnostmi svobody. Řeč je o ikonách jako je George Thompson, Richard Pieper, Herman Geist, Louis Gihoul, Valère Gustin, Earl Ingram nebo James Duncan. Právě jim a mnoha dalším mužům se věnuje výstava „Jak šel čas … Thank you, boys!“ Jejího zahájení se účastnili i dva američtí veteráni.

Do provozu silniční i městské dopravy zasáhne v Plzni v tomto týdnu čtyřdenní program Slavností svobody, zejména pak Convoy of Liberty. V centru města dojde k několika dopravním opatřením. Při průjezdu konvoje vojenských vozidel v neděli 8. května dopoledne pak bude omezena doprava téměř po celé Klatovské třídě. 

Terčem ničivého náletu amerických bombardérů se přesně před 77 lety stal rozsáhlý areál zbrojovky plzeňské Škody. Až do osudného náletu 25. dubna 1945 produkovala Škoda stíhače tanků, děla a munici pro německou armádu. Ale nebyla sama. Zatímco v Německu už byla válečná výroba v troskách, v protektorátu Čechy a Morava se na řadě míst vyrábělo až do úplného konce! Při předem ohlášeném náletu zahynulo v továrně šest osob, o život bohužel přišlo kolem 60 civilistů v přilehlé dělnické čtvrti. Během této mise zahynuly i desítky amerických letců.

Po dvou letech se do západočeské metropole vrátí ve své tradiční podobě oblíbené slavnosti spojené s oslavou osvobození americkou armádou. Lidé se mohou těšit na Convoy of Liberty, kterého se zúčastní zhruba dvě stovky historických vozidel. Vše doprovodí přelet dobových letounů i tematický program v sadovém okruhu. Do Plzně dorazí také někteří američtí a belgičtí veteráni, kteří se v květnu 1945 podíleli na osvobození západních Čech.

Výpůjčky domácí i zahraniční vojenské techniky a vojenského vybavení z druhé světové války na plzeňské Slavnosti svobody se staly základním pilířem spolupráce mezi městem a Vojenským historickým ústavem Praha (VHÚ). Spolupráce při pořádání největších oslav konce války ve střední Evropě bude pokračovat i v následujících letech. Dohodlo se na tom město Plzeň s VHÚ.

Jaká místa v Plzeňském kraji sehrála důležitou roli na konci 2. světové války? Na to odpoví devět dokumentárních snímků s názvem Po stopách osvobození s Lukášem Langmajerem. Promítání bude zdarma už zítra od půl deváté večer na Náplavce na Radbuze.

Skoro jako kdyby žádná pandemie nebyla. Těmito slovy by se dal popsat poslední den Slavností svobody. Lidé využili krásného počasí a vyrazili v hojném počtu do ulic města. Na několika místech mohli obdivovat ukázky vojenské techniky. Atraktivní byly také přelety historických a současných letadel. Na poslední chvíli ale musela Armáda České republiky odvolat přelety letounů JAS 39 Gripen.

Odstranění a zničení pamětních desek, připomínajících osvobození jihozápadních Čech americkou armádou a čtyřicetiletá úporná snaha komunistického režimu vygumovat z dějin naší země pravdivou historii o osvobození v květnu 1945. Přesně to se dělo po únoru 1948 nejen v Plzni, ale i v dalších místech českého jihozápadu až do roku 1989. Řadu lidí, kteří nechtěli zapomenout a snažili se uctít památku amerických osvoboditelů, čekaly policejní kontroly, výslechy, zatčení, pronásledování či perzekuce. O tom, jak obtížně se v době komunistického režimu vzpomínalo na americké vojáky jsme si povídali s plzeňským publicistou a badatelem Zdeňkem Roučkou. 

Slavnosti svobody se stejně jako v předchozím roce přesunuly do virtuálního prostředí. Plzeňany přímí účastníci osvobození pozdravili alespoň online. Všichni svorně hovoří, že je velmi mrzí, že nemohou západočeské město navštívit osobně. Zatímco někteří natočili své zdravice v předstihu, jiní se připojili k živému vysílání z Měšťanské besedy. Před ní je také vystavena ukázka vojenské techniky, kterou dnes vyrazily obdivovat davy lidí.

Odstranění a zničení pamětních desek, připomínajících osvobození jihozápadních Čech americkou armádou a čtyřicetiletá úporná snaha komunistického režimu vygumovat z dějin naší země pravdivou historii o osvobození v květnu 1945. Přesně to se dělo po únoru 1948 nejen v Plzni, ale i v dalších místech českého jihozápadu až do roku 1989. Řadu lidí, kteří nechtěli zapomenout a snažili se uctít památku amerických osvoboditelů, čekaly policejní kontroly, výslechy, zatčení, pronásledování či perzekuce. O tom, jak obtížně se v době komunistického režimu vzpomínalo na americké vojáky jsme si povídali s plzeňským publicistou a badatelem Zdeňkem Roučkou.