Příjezd nejméně 200 kusů historické vojenské techniky očekávají organizátoři letošních Slavností svobody v Plzni. Jsou nejen oslavou osvobození města americkou armádou, ale také největší připomínkou konce druhé světové války ve střední Evropě. Chybět nebude populární Convoy of Liberty, vojenské historické kempy, bohatý kulturní program a vzpomínkový akt u památníku Díky, Ameriko! Celá Plzeň bude žít slavnostmi od 3. do 6. května.

Do centra Plzně dorazili američtí vojáci 16. obrněné divize 6. května 1945 ráno v 8.15 hodin. I když byl v tu dobu ve městě klid, zdaleka ještě nebylo dobojováno. Německá armáda se nehodlala jen tak lehce vzdát. Plzeň zažila po příjezdu Američanů v ulicích poměrně dlouhé pouliční boje, umírali povstalci i okupanti. Američtí vojáci čistili město i od fanatických střelců, kteří pálili po lidech z oken. Němci podepsali kapitulaci až ve 14.15 hodin.  

Zcela vygumovat z dějin naší země pravdivou historii o osvobození jihozápadních Čech americkou armádou v květnu 1945 se úporně snažil celých 40 let komunistický režim. Neštítil se odstranit a zničit pamětní desky i památníky připomínající samotné osvobození. Přesně to se dělo po únoru 1948 nejen v Plzni, ale i v dalších místech českého jihozápadu až do roku 1989. Kdo tehdy nechtěl zapomenout a pokoušel se uctít památku amerických osvoboditelů, na toho čekaly policejní kontroly, výslechy, zatčení, pronásledování či perzekuce. I přes tato rizika se nelegálních a ostře sledovaných oslav zúčastnily stovky odvážných občanů.

Ničivý nálet amerických bombardérů zažil rozsáhlý areál plzeňské Škody přesně před 78 lety. Zbrojovka na území protektorátu až do osudného náletu 25. dubna 1945 produkovala stíhače tanků, děla a munici pro německou armádu. Ale nebyla sama. Zatímco v Německu už byla válečná výroba v troskách, v protektorátu Čechy a Morava se na řadě míst vyrábělo až do úplného konce! Při předem ohlášeném náletu zahynulo v továrně šest osob, o život bohužel přišlo kolem 60 civilistů v přilehlé dělnické čtvrti. Během této mise zahynuly i desítky amerických letců.

Přesně 95 let dnes uplynulo od narození americké oscarové herečky, političky a diplomatky Shirley Temple - Black. Nezapomenutelným způsobem se tato noblesní dáma zapsala nejen do historie České republiky, ale i do srdcí mnoha jejích obyvatel. V letech 1989 – 1993 byla totiž velvyslankyní USA v tehdejším Československu. V této době několikrát navštívila i Plzeň nebo Klatovy a pokaždé ji vítaly davy nadšených lidí.

Po tříleté odmlce se do Rokycan vrátí oblíbené Oslavy osvobození v podobě, jak je mají lidé rádi. Program nabídne od 7. května tradiční pietní akty, zajímavá setkání s hosty a nabitý program v Muzeu na demarkační linii. Návštěvníci se mohou těšit na kulturní program i ukázku bojové techniky.

Po dvou letech se do západočeské metropole vrátily ve své tradiční podobě oblíbené slavnosti spojené s oslavou osvobození americkou armádou. Organizátoři očekávají opět desetitisíce návštěvníků ze všech koutů republiky i ze zahraniční. Velkolepé oslavy, které nemají v Evropě obdoby, končí v neděli, kdy je hlavním tahákem dopolední jízda Convoy of Liberty s 250 vojenskými vozy.

Slova díků americkým a belgickým hrdinům i odsouzení ruské agrese na Ukrajině. To byla hlavní témata, která rezonovala během vzpomínkového aktu u památníku Díky, Ameriko! v Plzni. Vedle veteránů, kteří se v květnu 1945 zúčastnili osvobozovacích bojů na území Plzeňského kraje i v samotné Plzni, se pietní akce zúčastnila tuzemská politická špička.

Pětice amerických a belgických veteránů dorazila do Plzně zavzpomínat na události, od kterých letos uplynulo 77 let. Pietního aktu na Chodském náměstí se účastnil například sedmadevadesátiletý Herman Geist, který je ve svém úctyhodném věku nejmladším zahraničním hostem.

Američtí vojáci 16. obrněné divize dorazili do centra Plzně 6. května 1945 ráno v 8.15 hodin. I když byl v tu dobu ve městě klid, zdaleka ještě nebylo dobojováno. Německá armáda se nehodlala jen tak lehce vzdát. Plzeň zažila po příjezdu Američanů v ulicích poměrně dlouhé pouliční boje, umírali povstalci i okupanti. Američtí vojáci čistili město i od fanatických střelců, kteří pálili po lidech z oken. Němci podepsali kapitulaci až ve 14.15 hodin.