Znáte vesmírné pero, které astronauti používají při svých cestách do vesmíru už téměř 60 let? Zázračné pero bylo součástí vybavení i během prvního přistání člověka na Měsíci. Jako jediné dokáže psát díky unikátní technologii i ve stavu beztíže. Odhadovanou životnost má 100 let. Plzeňská Drbna si toto pero vyzkoušela. Od roku 1969 má jedno takové pero v majetku rodina Zdeňka Roučky. I po 57 letech skutečně stále krásně píše.

První český satelit VZLUSAT-2 ukončil svou misi a přirozeně zanikl v atmosféře. Poslední obousměrný rádiový kontakt s ním navázali vědci ze Západočeské univerzity v Plzni (ZČU). Skoro čtyři roky plul satelit vesmírem, monitoroval radiační prostředí a zaznamenával jedny z energeticky nejsilnějších jevů, takzvané gama záblesky.

Letošní rok bude s padesátiprocentní pravděpodobností nejteplejším v dějinách a rok 2024 bude nejspíš ještě teplejší. Podle agentury AFP to vyplývá z dnes zveřejněných závěrů amerických vědců působících ve vládních institucích.

Celosvětově uznávaný vědec, geomatik Michal Šprlák se po úspěchu v zahraničí vrátil zpět do Plzně a působí na Západočeské univerzitě (ZČU). Je držitelem ceny Guyho Bomforda, kterou uděluje Mezinárodní asociace geodézie jednou za čtyři roky a na celém světě ji získalo jen dvanáct vědců. O jeho matematickou metodu výpočtu hustoty uvnitř planetárních těles se zajímají nejrůznější vesmírné agentury, včetně NASA. Dokázal mimo jiné spočítat hustotu měsíční kůry. Působil v Austrálii a v Norsku.

Víte, co je geocaching? Dalo by se říct, že jde o mix turistiky a sportu. Hledání ukrytých předmětů, takzvaných kešek probíhá pomocí GPS, kdy znáte jen souřadnice, kde je poklad ukryt. To v sobě mísí jak vzrušení z dobrodružství, tak i nutkání neustále objevovat. V současnosti je na světě kolem tří milionů těchto schránek, jednu můžete nalézt i v centru Plzně, kterou zde ukryli městští strážníci.

Známé údaje o nejbližším vesmírném sousedovi planety Země jsou opět o něco přesnější a zásluhu na tom má také plzeňský vědec Michal Šprlák z katedry geomatiky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity. On a jeho australští kolegové Shin-Chan Han a Will Featherstone totiž vyvinuli numerickou metodu, pomocí níž lze určit hustotu uvnitř planetárních těles na základě údajů nasbíraných družicemi.

Čtrnáctiletého Lukáše hledá rodina a také policisté z Plzeňského kraje. Chlapec byl naposledy viděn u svých známých v sobotu kolem druhé hodiny odpoledne v Plzni v Doudlevcích. Trvalé bydliště má chlapec v Plzni na Borech, kde žije s otcem.

Kometu Neowise je možné v těchto dnech pozorovat na nebi i pouhým okem. Po několika letech se jedná o nejzářivější kometu, vidět je nad severním obzorem za který nezapadá. Jasná obloha pak dává jedinečnou příležitost pořídit si unikátní snímek, nutné je ale myslet na vhodné místo, odkud kometu pozorovat a fotit.