Dva policejní psovodi vyrazili pátrat po muži z obce na severním Plzeňsku. Dotyčný hrozil, že si vezme život oběšením na posedu. S pátráním policistům pomáhal i zdejší myslivec, který vytipoval místa, kam mohl nešťastný muž vyrazit. Když ho našli, nastoupil do akce také vyjednavač a s mužem půl hodiny rozmlouval. Jelikož stále nehodlal opustit místo, museli rychle zasáhnout.

Některé organizace na ochranu zvířat vyzvaly ministryni životního prostředí Annu Hubáčkovou (KDU-ČSL), aby zasáhla v případě lovu mladých laní v šumavském národním parku. Ve výzvě upozorňují, že řada laní je březí a vyvíjí se v nich plod. Vedení NP Šumava však tvrdí, že při lovu nechybuje.

Mrtvý rys, kterého v srpnu našli celníci při domovní prohlídce v mrazáku šéfa jednoho mysliveckého sdružení na Klatovsku, zemřel na střelné poranění. Příčinu úmrtí jednoznačně prokázala pitva a myslivec teď může očekávat velké problémy se zákonem.  

Případem upytlačeného zvláště chráněného šumavského rysa se zabývají celníci. V souvislosti se smrtí zvířete vyšetřují myslivce z Klatovska. Mrtvé zvíře totiž našli u něj doma v mrazáku. Jak šelma přišla o život, by měli objasnit veterináři při pitvě zajištěného zvířete. O případu informoval jako první deník Právo.

O novele mysliveckého zákona, která se týká tří základních témat budou poslanci ve Sněmovně rozhodovat v pátek 18. června. Novela řeší povolení lovu divokých zvířat lukem, zákaz norování v období péče o mláďata a úpravu podmínek pro držení lišek v zajetí za účelem výcviku loveckých psů. Ochránci zvířat vydali sérii tří videí, které poukazují na utrpení zvířat při těchto praktikách.

Velmi kuriózní případ řešili v pátek jihočeští policisté. Jeden z myslivců, který se ten den vydal spolu s dalšími kolegy na hon, totiž přišel o svou zbraň. To by samo o sobě nebylo nijak výjimečné, pokud by ale s myslivcovou zbraní neutekl jelen. A teď se zbraní běhá po Šumavě.

Německo jen před pár dny informovalo o prvním výskytu afrického moru prasat (AMP) na svém území. Nákazu potvrdily testy u nalezeného mrtvého prasete divokého v blízkosti polských hranic. AMP je velmi nebezpečné, nakažlivé onemocnění domácích i divokých prasat všech plemen a věkových kategorií. Státní veterinární správa (SVS) proto apeluje na nutnost dodržování mimořádných veterinárních opatření a zásad biologické bezpečnosti v chovech.

Právě v tomto období vyjíždějí na louky sekačky, které se mnohdy stanou smrtícími pro desítky tisíc mláďat. Podle iniciativy Stop sečení zvířat takto zahyne ročně až 60 000 srnčat. Ne vždy okamžitě uhynou. Sekačky jim zpravidla přesekají běhy nebo je jinak zmrzačí. Zvířata pak umírají i několik hodin, než vykrvácí.