Sekačky masakrují tisíce srnčat, zachránit se je snaží myslivci i dobrovolníci

Od května do začátku července je čas, kdy srny takzvaně kladou svá mláďata. Aby je matky ochránily před predátory, nechávají mladé ve vysoké trávě, kde prakticky nejsou vůbec vidět.

„Mají tam šanci vyrůst, ty první dva týdny, než začnou dostatečně rychle utíkat, aby potom už ta srnčata mohla chodit se srnou. Jenomže právě v téhle době se louky sečou a je problém, že to mládě se instinktivně při jakémkoli nebezpečí ještě více přikrčí k zemi. Neodběhne. Z toho důvodu se stane obětí těch sekaček,“ říká Pavla Benettová, která je zároveň koordinátorkou kampaně Stop sečení srnčat.

Zemědělci mají ze zákona povinnost seč oznámit. Myslivci naopak musí zvěř ochránit. Na to ovšem nemají dostatek lidí. I proto kampaň oslovuje veřejnost, aby se zapojila. Právě během našeho rozhovoru procházela Benettová s kolegy porost jetele, někteří z nich si museli vzít v práci dovolenou.

,,Chodíme od rána, porost je tak do půli stehen, místy i výš a ta srnčata nejsou v tom jeteli vůbec vidět. Když procházíme padesáti hektarovou louku, tak to je opravdu obrovská plocha, už teď tady chodíme dvě hodiny, vynesli jsme a vyhnali už šest srnčat,“ popsala Benettová.

Iniciativu "Stop sečení srnčat" zaštiťuje spolek Hlas zvířat. Na sociálních sítích je možné nalézt i další skupiny jako je například Zachraň zvíře před sekačkou. Jedna skupina dobrovolníků teď vnikla v okolí Rokycan.

„V podstatě dobrovolníci prochází ty porosty, aby vyhnali nebo zapachovali část té louky, aby tam srny nekladly mláďata. Dělá se to buď tím způsobem, že se chodí s pejskem nebo samotný. V současné chvíli existují i chemické přípravky, které se umisťují do těch porostů a jsou biologicky rozložitelné,“ popisuje postupy Pavel Moulis ze záchranné stanice živočichů v Rokycanech.

K plašení se využívají i zvukové plašiče, takzvané pískače nebo se jednoduše přiváže na klacek kus látky nebo CDčka. Nejideálnější je louku před sečí projít. Někde využívají i drony. Na ty ovšem řada zemědělců nebo mysliveckých spolků nemá finance. Ministerstvo o vypsání dotací na jejich pořízení zatím neuvažuje.

„Snažíme se prostřednictvím médií apelovat na veřejnost, aby nám pomohli vytvořit trochu tlak na politiky, protože to je opravdu nutnost. Ta srnčí mláďata za to nemohou,“ konstatuje Benettová

Pokud narazíte na mládě, nesahejta na něj holýma rukama

Už od základní školy nám učitelé do hlavy vtloukali, že pokud v přírodě narazíme na opuštěné mládě, rozhodně se ho nemáme dotýkat. To platí i v tomto případě.

„Když matka cítí pach toho člověka, ta to srnče už nepřijme. Proto jsou základní pravidla, že se srnče musí brát do trávy, nesmí tam vůbec dojít ke kontaktu s tím člověkem a na vše jen krátkou dobu,“ varuje ředitelka Střední lesnické školy ve Žluticích Radka Stolariková.

Při manipulaci se zvířetem je nutné postupovat opatrně

Podle Stolarikové si lidé stále neuvědomují, že když naleznou srnčí mládě, nemusí ho okamžitě zachraňovat. I přesto jim do školy už lidé mláďata přivedli.

„Už se nám stalo, že přinesli srnče, protože ho našli za zahradou. Tak jim vždy říkám, že matka se taky potřebuje občas nažrat, takže si odběhla a vy jste vzali srnče a teď co. Navíc, když je to malé srnče, tak se i špatně shání kozí mléko, které má velmi podobné složení jako to mléko srnčí. Takže to je další problém, protože dneska ty kozy skoro nikdo nemá a je to těžké mládě vychovat. Kolikrát i zahyne, je to velká práce a mnohdy už ho ani nepustíme nikdy do přírody,“ dodává Stolariková.

Aby k těmto případům nedocházelo chodí dobrovolníci vždy v přítomnosti odborníků. Jak pomoci nebo se zapojit mohou zájemci nalézt na webových stránkách Stop sečení srnčat.