Mrtvého rysa ze Šumavy našli celníci v mrazáku šéfa mysliveckého spolku

U myslivce doma provedli celníci domovní prohlídku, při níž našli mrtvého rysa v mrazícím boxu. Pro Právo potvrdila Martina Kaňková z Generálního ředitelství cel v Praze, že se zabývají případem podezření z trestného činu neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a že se jedná o člena mysliveckého sdružení.

Fotografie mrtvého zvířete se shodují s fotografiemi rysa z fotopastí umístěných na území NP Šumava. Jedná se o rok a půl starého jedince. Každé zvíře má totiž jedinečnou kresbu, která při podrobném zkoumání umožňuje jeho přesnou identifikaci.

K odlovení rysa mělo dojít loni v létě v honitbě, kde vykonává právo myslivosti spolek, v jehož čele stojí právě vyšetřovaný muž. K mrtvému zvířeti neměl žádné doklady, kterými by legalizoval jeho původ. Nepředložil ani výjimku pro jeho držení. Dvě fotopasti zachytily rysa poblíž zmíněné honitby naposledy loni v létě. Potom už se rys nikde neobjevil.  

Pokud se najde mrtvé zvíře v honitbě, je sice majetkem místního mysliveckého sdružení, ale v případě, že jde o zvlášť chráněný druh, musí držitel takového exempláře prokázat jeho původ a mít k jeho držení výjimku od krajského úřadu.

Rysy na Šumavě usmrtí nejčastěji auta, výjimkou není ani vlak 

Na území Šumavy žije aktuálně několik desítek rysů, kteří se tam vrátili v 90. letech minulého století. Vedení NP Šumava upozorňuje na to, že k nelegálnímu odlovu rysů čas od času dochází. Zvířata monitorovaná prostřednictvím fotopastí prostě zmizí a už se nikde jinde neobjeví. Některá přijdou o život, když přechází silnici a srazí je auto, některá se ovšem najít nepodaří a lze proto předpokládat, že je někdo ulovil.  

Uhynulého rysa objevil letos v únoru náhodný svědek poblíž železniční trati ve směru od Alžbětína na Železnou Rudu. Přivolaní policisté zjistili, že šelmu bohužel usmrtil projíždějící vlak. Případ, kdy rysa srazí vlak je naprosto ojedinělý.

Na území o rozloze 13 000 čtverečních kilometrů, které zahrnuje oblast Šumavy, Bavorského lesa, Českého lesa i Brd, by se aktuálně podle Jana Dvořáka, mluvčího NP Šumava, mělo pohybovat kolem 100 rysů. Svědčí o tom údaje z fotopastí. Některá zvířata si udržují svá teritoria, některá jen procházejí. Až ze Šumavy dokázal ve zdraví přejít na území CHKO Brdy mladý rys, kterého tam zachytila fotopast. Později se vrátil zpět na Šumavu. Potvrdilo to porovnání snímků z šumavských fotopastí.

Rys ostrovid patří mezi skrytě žijící druhy, jejichž populační hustoty jsou nízké. Na Šumavě žije jeden dospělý jedinec na ploše 100 čtverečních kilometrů. Zároveň mají jednotliví dospělí rysi veliké domovské okrsky čítající stovky čtverečních kilometrů. Mladí jedinci jsou mnohdy nuceni projít mnoho desítek kilometrů při hledání vlastních teritorií. Poradit si dokáží i s lidmi obydlenou krajinou. Ta, společně se stále hustší a rychlejší dopravou a pytláctvím, patří k nejzásadnějším překážkám v osidlování nových domovů.