Naprosto unikátní loutkové dioráma znázorňující příběh legendárních Broučků od Jana Karafiáta s 57 původními loutkami Jiřího Trnky teď mimořádně vystavuje Muzeum loutek v Plzni. Svatbu u Broučků vytvořil mladý, tehdy sedmadvacetiletý Jiří Trnka na zakázku Československého výstavního výboru pro Světovou výstavu v New Yorku v roce 1939. Tam ale nikdy nedorazilo.

K životu na venkově neodmyslitelně patřili pastýři. Jejich funkce ovšem zdaleka neobnášela jen hnát dobytek na pastvu a starat se o něj. Trávili mnoho času v přírodě, a tak se rychle stali zdatnými bylinkáři, léčiteli a lidé dokonce věřili, že mají moc ovládnout počasí a odehnat blížící se přírodní katastrofy. K tomu jim sloužila i řada artefaktů, jako byla trouba na mračna nebo hromový kámen.

Loutky a náboženství jsou na první pohled dvě zcela odlišná témata. Mají však k sobě mnohem blíž, než se může na první pohled zdát. Nejstarší loutky jsou staré i přes tři tisíce let a často byly součástí náboženských obřadů. Církevní svátky nyní originálně představují divadelní loutky ze sbírek Západočeského muzea v Plzni. Obdivovat je mohou lidé v Muzeum církevního umění plzeňské diecéze.

Celoživotní tvorbu plzeňského rodáka, fotografa a horolezce představuje výstava v hlavním městě Peru Limě. Zde měl snímky před 51 lety Heckel vystavovat, bohužel lokalitu zasáhlo silné zemětřesení a fotograf s celou výpravou československých horolezců tragicky zahynul pod horou Huascarán. Výstavu připravilo Západočeské muzeum (ZČM) už v roce 2018 ke stému výročí Geckelova narození, poté snímky procestovaly Česko a Slovenko.

Kulaté výročí ukončení výroby Trabantů chtěli symbolicky oslavit i milovníci těchto vozítek. Na neoficiální spanilou jízdu se vydali členové plzeňského Trabant klubu tuto neděli. Celkem se u čerpací stanice na Rokycanské třídě sešlo devět těchto ikonických vozů, dalších pět se přidalo ještě po cestě. Daleko větší akce už připravují na léto. Půjde například o putování po zaniklých místech a pro veřejnost chystají také 14. srpna ukázku vozů a přednášky v areálu DEPO 2015 v Plzni.

Muzea a galerie v Plzeňském kraji se po dlouhé pauze opět zpřístupní návštěvníkům. Bez pravidel a omezení se to však neobejde. Nebudou například možné skupinové prohlídky. Počet návštěvníků jednotlivých zařízení bude taktéž omezen rozlohou plochy, a to jeden člověk na 15 metrů čtverečních.

Svého času byste na trhu nenašli levnější vůz, než byl právě Trabant. Například v roce 1977 stál v Mototechně základní model 601 zhruba 36 500 korun. Nejrozšířenější Škodovky byly o několik tisíc dražší, ale Trabant byl přesto žádaný, a to zejména z důvodu užitných vlastností, neboť provedení Universal umožňovalo vytvořit až 1,5 metru krychlových prostoru pro náklad či zavazadla. Není tak divu, že se stal rázem velmi populárním a v Německu se na vysněný automobil čekalo i jedenáct let. Nic však netrvá věčně. Poslední model toto legendárního vozu sjel z linky v saském Zwickau přesně před 30 lety.

Byly doby, kdy se za Trabantem opravdu nikdo neotočil. Jenže teď je doba jiná a z vysmívaného bakeliťáku je automobilová ikona, která rozdává radost kamkoli přijede. Na nejstarším dochovaném statku z roku 1378 v Plzni Lobzích, nyní našlo útočiště hned několik těchto vozítek. S láskou se zde o ně stará Pavel Křovák, který zde vytvořil i muzeum nazvané „Příběhy dvoutaktů“. Kromě Trabanta má totiž i Wartburgy, Barkase i jejich předchůdce jako je IFA nebo P70.

Zatímco jejich vrstevníci se scházejí v online světě videoher, kde si hrají na vojáky, čtyři hoši z Tachovska se jimi skutečně stávají. Před dvěma lety založili spolek Svaz Mládeže ČSLA. Mají svůj znak, svoji zástavu, hodnosti a jasně stanovený úkol. Tím je vrátit znovu smysl kladrubským bunkrům, které pohltila vegetace.

Mnoho z nás kolem ikonické budovy Západočeského muzea pravidelně prochází. Víte ale, kdo tuto unikátní stavbu postavil? Autorem a projektantem byl Josef Škorpil, který patří mezi významné představitele českého muzejnictví z přelomu 19. a 20. století. Dnes je to už 90 let od doby, kdy tento všestranný muzejní praktik zemřel. Připomeňme si jeho dílo, kterým se nesmazatelně zapsal do historie Plzně.