Do projektu Slepá místa, jehož partnerem je Drbna.cz, mohla města a obce ze všech regionů během podzimu přihlásit své problémové lokality a soutěžit o inteligentní kamerové zabezpečení. Hlavní cenu dostalo západočeské město Sokolov, z Královehradeckého kraje se přihlásil jeden projekt.

Tradiční předvánoční akce výrazně ovlivní epidemie koronaviru také v Domažlicích. Od soboty 28. listopadu se rozsvítí vánoční osvětlení centra města včetně vánočního smrku na náměstí, ale každoroční slavnost spojená s premiérovým rozsvícením se letos konat nebude. Rozhodli o tom domažličtí radní na svém úterním jednání. 

Horská šumavská krajina postižená kůrovcovými kalamitami před 25 nebo 10 lety se nestala pouští, jak mnozí prorokovali. Naopak, ekosystémy horského lesa jsou stále zdravější. A odumřelé smrky k ozdravování výrazně pomáhají.

Na třetím místě v žebříčku krajů s nejvyšším podílem lesních pozemků na celkové výměře se umístil Plzeňský kraj. Více než čtyři pětiny plochy dřevin v regionu tvoří jehličnaté stromy. Nové zalesňování plochy po kůrovcové kalamitě postupně změní původní strukturu méně odolných jehličnatých lesů ve prospěch těch smíšených. Na celkové těžbě dřeva se téměř výhradně podílí jehličnaté dřeviny.

Nepořádek, hluk i neukázněné parkování. Tak to v posledních dnech vypadá ve všech plzeňských městských rekreačních oblastech, kam míří stále větší počet lidí. V důsledku protiepidemických opatření chodí lidé častěji do městských lesů. Množí se tam ale i případy vandalismu.

Byla to obrovská pohroma! Zasáhla do osudů mnoha lidí. Ve svém románu Ze světa lesních samot ji popsal i Karel Klostermann. Dnes je to přesně 150 let, kdy Šumavu zasáhla a zpustošila silná vichřice. Večer 26. října roku 1870 přestala být Šumava takovou, jak ji její obyvatelé znali. Po vichřici začala Šumavu devastovat ještě kůrovcová kalamita nevídaných rozměrů.

I přes ochlazení stále mnoho houbařů vyráží do lesa, někteří pak koukají po houbách tak usilovně, že najednou netuší, kde jsou. Pátrací akce v lesním podrostu patří k těm nejnáročnějším. Proto policisté i horští záchranáři apelují především na seniory, aby při sobě vždy měli mobilní telefon a pro jistotu i svým blízkým řekli, kam jdou.

Poklad stovek zlatých a stříbrných mincí ze 14. století našel koncem března chodec v lese nedaleko kláštera Kladruby na Tachovsku. Nález mimořádné hodnoty je v západních Čechách ojedinělý. Zda jej v lese v mělké skrýši pod plochým kamenem ukryl zástupce kláštera, nebo třeba lupič, zatím nelze určit. Poklad obsahoval mimo jiné 92 zlatých mincí o váze 325,88 gramů.

Až 47 procent katastrů v Česku je silně zasaženo kůrovcem. Ministerstvo zahraničí kvůli tomu rozšířilo takzvanou červenou zónu, pro kterou platí mimořádná opatření v řešení kalamitní situace v lesích. Majitelé lesů mohou v těchto zónách upustit od některých opatření, aby měli kapacity na zpracování a asanaci napadeného dříví.

Sbírejte semínka dřevin, tak zní netradiční výzva lesníků. Kvůli těžbě kůrovcového dřeva vznikají velké paseky a lesní hospodáři se potýkají s nedostatkem pracovních sil. I proto se obrací na veřejnost, aby jim pomohla lesy znovu zasázet a zároveň omladit současný porost. Sbírat by proto měli semena z okolí Spáleného Poříčí, kde s tímto nápadem přišli.