O pět stovek nových jehličnatých i listnatých stromků se rozroste rozlehlý lázeňský park v Konstantinových Lázních. Z něho se před nedávnem musely vykácet desítky původních stromů zničených kůrovcem nebo odumřelých suchem a stářím. Na čtyři stovky malých jedliček teď zasázeli zaměstnanci Léčebných lázní Konstantinovy lázní, další stovku listnáčů vysadí v následujících dnech.

Vichr, který v posledních dnech potrápil Plzeňský kraj, napáchal nemalé škody v městských lesích. Nejvíce zasaženou lokalitou je Nová Hospoda a Kokotské rybníky, kde budou muset lesníci odtěžit tisíce poškozených stromů. V této souvislosti město varuje, aby lidé v následujících dnech do lesa raději nechodili.

V jihozápadní části Chráněné krajinné oblasti Brdy vrcholí boj s přemnoženým kůrovcem v lesích, kde je v plném proudu hlavní turistická sezona. Kromě lapáků a sítí pokračují ozdravovací těžby. Vojenské lesy a statky ČR (VLS) žádají návštěvníky i místní o respektování situace, která souvisí se zvýšenou činností lesníků v Brdech. Letošní a příští rok je pro budoucnost brdské přírody klíčový. Nejvíce zatíženě komunikace osadili informačními tabulemi.

Celkem 214 nových stromů vysadil loni do uličních stromořadí ve své režii a na svém území centrální plzeňský městský obvod. Vedle toho se v rámci plánovaných vysazovaly na řadě míst další dřeviny, například při rekonstrukci Dlážděné ulice, při výstavbě nové obytné zóny v Radobyčicích nebo při úpravě prostoru před vjezdem do areálu plzeňského pivovaru.

Kromě hlubokých odborných znalostí přírody a hlavně Šumavy je i vynikajícím malířem a hudebníkem. Svůj hudební sluch uplatňuje například pří určování ptačích druhů. Řeč je o řediteli Národního parku Šumava. Pavla Hubeného teď v rozhovoru vyzpovídala Drbna.

Až 47 procent katastrů v Česku je silně zasaženo kůrovcem. Ministerstvo zahraničí kvůli tomu rozšířilo takzvanou červenou zónu, pro kterou platí mimořádná opatření v řešení kalamitní situace v lesích. Majitelé lesů mohou v těchto zónách upustit od některých opatření, aby měli kapacity na zpracování a asanaci napadeného dříví.

Sbírejte semínka dřevin, tak zní netradiční výzva lesníků. Kvůli těžbě kůrovcového dřeva vznikají velké paseky a lesní hospodáři se potýkají s nedostatkem pracovních sil. I proto se obrací na veřejnost, aby jim pomohla lesy znovu zasázet a zároveň omladit současný porost. Sbírat by proto měli semena z okolí Spáleného Poříčí, kde s tímto nápadem přišli.

Déšť a poměrně chladné počasí. Přesně tyhle podmínky nemá kůrovec moc v oblibě. Za to lesníci se mohou radovat. Lýkožrouta se sice tímto nezbaví, jeho vývoj se ale značně zpomalí. Na Šumavě jim současné počasí hraje do karet i z jiného důvodu. Nemusí totiž s těžbou dřeva pospíchat. Přesto letos vytěží stejně obrovské množství stromů jako po orkánu Kyrill.

Na pořádné zdravotní problémy si zadělává zloděj, který v lese v okolí Železné Rudy odcizil dvě ochranné sítě, kterými se zakrývá čerstvě pokácené a zpracované dřevo. Sítě jsou napuštěné insekticidem proti kůrovci a tato látka je nebezpečná i pro člověka, pokud se jí dotkne bez ochranných prostředků.

Originálním způsobem využívají dřevo z městských stromů napadených kůrovcem v Železné Rudě. Kůrovcové dřevo totiž posloužilo k výrobě laviček, které teď zdobí centrum šumavského horského střediska. Tam také vzniklo nové náměstí.