V jednom z prvních transportů do koncentračních táborů, které před 80 lety vyjely z Plzně, seděla i dvanáctiletá dívka Věra Kohnová se svou rodinou. Zanechala za sebou deník, autentické svědectví doby, který bývá přirovnáván k celosvětově známému deníku Anny Frankové. Spolek W21, jenž sdružuje autory, pořádá besedy a podporuje literární život v Plzni, nyní inicioval vznik pamětní desky pro Věru Kohnovou.

Dvacet dalších kamenů zmizelých, které připomínají oběti nacistické perzekuce, přibylo do chodníků na osmi místech v Plzni. Ve městě je teď takových kamenů 77. Kromě 15 kamenů připomínajících židovské oběti holokaustu se město k mezinárodnímu projektu tentokrát poprvé připojilo i s pěti kameny věnovanými plzeňským Romům, kteří byli za války odsunuti do koncentračního tábora v Letech u Písku.

Příslušník protinacistického odboje romské národnosti, plzeňský rodák Josef Serinek, obdržel in memoriam prestižní městskou Cenu 1. června. Uděluje se za významný přínos k objasnění a prosazení principů demokracie, svobody a spravedlnosti. Serinek byl za druhé světové války vězněn v koncentračním táboře Lety, odkud utekl a na Vysočině se pak stal partyzánským velitelem.

Otto Eisenschiml, Max Winterstein, rodina Bondyových, Naschauerových nebo Burgových. Většina těchto Plzeňanů zahynula v Osvětimi, Terezíně a Izbici. K celoevropskému projektu uctění obětí holokaustu se Plzeň připojila už počtvrté. Před domy, kde tito lidé žili jsou instalovány takzvané kameny zmizelých. Přímo z Plzně odjelo v transportech 2 613 židovských mužů, žen a dětí. Konce války se dožilo 209 z nich.

Už počtvrté se dnes město Plzeň připojuje k celoevropskému projektu k uctění obětí holocaustu instalací dalších 24 takzvaných kamenů zmizelých (Stolpersteine) na deseti místech ve městě. V současné době tak již bude v Plzni na chodnících před domy, v nichž lidé žili před deportací do koncentračních nebo vyhlazovacích táborů, umístěno celkem 57 pamětních kamenů.