Podél silnic zmizelo od roku 2003 téměř 348 000 stromů. Náhradou za ně se ale vysázelo podstatně méně dřevin, konkrétně 213 000, vyplývá to z údajů ekologické organizace Arnika. Podle jejich statistik je dlouhodobě nejvyšší úbytek stromů znát v Plzeňském i Karlovarském kraji, kde kácení výrazně převyšuje výsadbu.

Letošní vánoční strom pro plzeňské náměstí Republiky nerostl na žádné soukromé zahradě a nemá za sebou ani žádný dojemný příběh z jeho života. Stříbrný smrk pichlavý naopak vyrůstal až do pondělního rána v Hřbitovní ulici na městském pozemku. Slavnostně se 16 metrů vysoký jehličnan rozsvítí již tradičně první adventní neděli, tedy 1. prosince. Smrky zdobí centrální plzeňské náměstí nejčastěji, za posledních 32 let byly vánočním symbolem města pětadvacetkrát.

V reakci na záměr odstranit neoficiální cyklotraily na Chlumu se Městský obvod Plzeň 4 snaží najít společné řešení s komunitou bikerů a Správou veřejného statku města Plzně. I když údržba lesa spadá do kompetence Správy veřejného statku, obvod aktivně jedná o tom, jak v budoucnu zajistit udržitelnost trailů. Začátkem tohoto týdne se uskuteční klíčová schůzka s cílem najít řešení, které bude vyhovovat všem stranám.

Až do zimy potrvají práce s údržbou lokality u vrchu Chlum na okraji Plzně, kde se začínají kácet některé stromy. Vstup do některých částí lesa tak bude omezen. Práce souvisí s tím, že Plzeň letos koupila lesní pozemky u Chlumu a než začnou sloužit občanům jako příměstských rekreační les, je nutná prohlídka porostu a jeho zajištění tak, aby byl pro návštěvníky bezpečný.

Více než 62 tisíc suchých stromů stojících podél značených turistických tras, cyklostezek, cyklotras a běžeckých tras, pokácela od roku 2005 Správa Národního parku Šumava. Jednalo se o souše, které se nacházely v takovém stádiu tlení, že u nich hrozil pád. Ve snižování rizika pádu souší se pokračuje i letos. Za půl roku správa porazila přes 6000 suchých stromů.

Řidičům v Plzni na Borech slouží více než padesátka nových parkovacích míst. Vznikly v ulici Edvarda Beneše. Stavebním pracím ale přecházelo kácení dvacítky vzrostlých stromů, které podle radnice už nebyly v dobrém stavu. Místo nich tam obvod nechal zasadit 31 mladých jilmů.

Během března půjdou k zemi desítky stromů na území prvního plzeňského obvodu. Ustoupit musí plánovaným projektům jako je například stavba nového objektu pro dětskou skupinu u Košuteckého jezírka nebo proměna vnitrobloku v Sokolovské ulici. Vykácené dřeviny nahradí nové aleje nebo trvalkové záhony.

Lesní porosty trápí v posledních letech usychání dřevin a ani v lesoparku Homolka v Plzni na Slovanech tomu není jinak. Dlouhodobá sucha, nerovnoměrné srážky a pokles hladiny podzemní vody má za následek, že město nechá pokácet zhruba 95 stromů, převážně jedlí a borovic. Hotovo chce mít do konce března.

S kácením stromů poškozených vlivem extrémního počasí, ale také chřadnoucích přestárlých porostů se začne během února a března v plzeňských městských lesích. Jedná se o lesy u Ejpovic, Chotěšova, Kokotských rybníků, kde Plzeň vlastní pozemky, dále pak v okolí plzeňské Valchy a Nové Hospody. Návštěvníci lesů musí dodržovat pokyny lesníků a s ohledem na vlastní bezpečnost nevstupovat do míst, kde se aktuálně těží.

Kácet se nebude cenný a rozložitý dub rostoucí před vstupem do Západočeského muzea v Plzni. K tomuto pozitivnímu závěru dospěli experti na základě testování z hlediska odolnosti vůči zlomu či vývratu. Odborníci vyhodnotili stav stromu jako stále stabilní i když je nakažený dřevokaznou houbou. Rovněž navrhli soubor pěstebních opatření a dřevina bude i nadále pod jejich stálým a pravidelným dohledem.