Za posledních 20 let se vykácelo podél silnic více stromů než vysadilo, znát je to především na západě Čech
Podél silnic zmizelo od roku 2003 téměř 348 000 stromů. Náhradou za ně se ale vysázelo podstatně méně dřevin, konkrétně 213 000, vyplývá to z údajů ekologické organizace Arnika. Podle jejich statistik je dlouhodobě nejvyšší úbytek stromů znát v Plzeňském i Karlovarském kraji, kde kácení výrazně převyšuje výsadbu.
Podle organizace ohrožuje kácení stromů dlouhodobou udržitelnost krajiny mimo lesní oblasti. V Česku se podél silnic kácí stromy především kvůli bezpečnostním důvodům, stavebním pracím a také kvůli špatnému zdravotnímu stavu stromů.
„Kácení starých stromů v původních alejích podél silnic bez jejich náhrady vede k ničení biotopů, mizení kulturních krajin a ke ztrátě identity. Trvá desítky let, než strom vyroste do úctyhodných rozměrů a plní své funkce. Proto je tak důležité hledat a využívat vhodné mechanismy pro obnovu alejí v bezpečné vzdálenosti od komunikací,” říká Marcela Klemensová z Arniky.
Data mají ekologové od krajských správ silnic. Situace je podle těchto údajů nejzávažnější třeba v Plzeňském, Karlovarském a Královehradeckém kraji. Loni zmizelo podél silnic v Plzeňském kraji 2 115 stromů, zatímco nových bylo vysazeno 771. Ještě výraznější je to v Karlovarském kraji. Loni tam šlo k zemi 790 dřevin a nových bylo 157. „Naopak příznivější stav zaznamenaly v roce 2023 kraje Moravskoslezský, Jihomoravský a Středočeský, kde se za každý vykácený strom podařilo vysadit alespoň jednu novou sazenici,“ doplnili ekologové.
Zároveň ale zdůrazňují, že při nové výsadbě je nezbytné zajistit dostatečnou péči o zasazené stromky. Podle odborníků uhyne až 60 procent sazenic, pokud nedostanou potřebnou údržbu, a proto nemohou časem přispět k obnově ekosystémových služeb.
Přijde změna k lepšímu?
Situaci by podle Arniky mohla zlepšit legislativa. „Od 1. července 2024 začala platit novela zákona o pozemních komunikacích, která umožní snížit minimální vzdálenost stromů od hranic silničního pozemku ze tří metrů na půl metru. To by mělo usnadnit výsadbu stromů v blízkosti silnic I., II. a III. třídy, místních i účelových komunikací,“ uvádí Arnika v tiskové zprávě.
Důležitou roli by mohl sehrát také Národní plán obnovy přírody, který Česko připravuje k předložení Evropské komisi v roce 2025. Dokument si klade za cíl mimo jiné i obnovu zemědělských ekosystémů a zvýšení počtu alejí v přírodě. „Zemědělci se tak mohou významně podílet na zlepšení stavu alejí podél silnic a pomoci zmírnit stávající deficit v krajině,“ domnívají se ekologové.
Arnika rovněž připomněla, že podpora výsadby a ochrana stromů podél silnic patří mezi cíle Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu, který vláda schválila v roce 2015 a v roce 2021 ho aktualizovala. Tento plán ukládá ministerstvu životního prostředí a ministerstvu dopravy úkoly, jako je vytvoření pokynů pro péči o zeleň u silnic a úprava pravidel pro sázení stromů tak, aby lépe odolávaly změnám klimatu.
