Přes 90 stromů v lesoparku Homolka půjde k zemi, dřeviny jsou suché a poškozené
Lesní porosty trápí v posledních letech usychání dřevin a ani v lesoparku Homolka v Plzni na Slovanech tomu není jinak. Dlouhodobá sucha, nerovnoměrné srážky a pokles hladiny podzemní vody má za následek, že město nechá pokácet zhruba 95 stromů, převážně jedlí a borovic. Hotovo chce mít do konce března.
Suchem oslabené dřeviny mají menší obranyschopnost a nedokážou se bránit škůdcům. Zdravé dřeviny, pokud mají dostatek vláhy, jsou totiž schopné vstup napadení zalít pryskyřicí, zatímco oslabená dřevina to už nedokáže.
„Ani park a lesopark Homolka se plošnému usychání, převážně jedlí a borovic, nevyhnul. Do konce března 2024 zde dojde k pokácení suchých a poškozených dřevin. Jedná se zhruba o 95 stromů,“ uvádí Správa veřejného statku města Plzně (SVSMP).
Tímto krokem chtějí správci zeleně zajistit hlavně bezpečnost návštěvníků, jelikož je lesopark u Plzeňanů velmi oblíbený. „Prosíme všechny návštěvníky, aby dbali pokynů prováděcí firmy a nevstupovali do míst, kde se aktuálně těží – plochy budou vždy řádně označeny,“ apelují městští lesníci.
Pokácené stromy nahradí nové
Po dokončení kácení vysadí lesníci v parku náhradní stromy. Zasadí je nejdéle do konce roku. V lesoparku ale počítají i s přirozenou obnovou porostů. „Již teď nalezneme v lesoparku v podrostu semenáčky tisů, dubů a buků. Tyto semenáčky z původních dřevin jsou odolnější vůči suchu a přesazení, než uměle sázené sazenice a zajistí udržení genofondu stávajících porostů,“ dodávají.
Homolka, jeden z největších plzeňských lesoparků, se rozprostírá na svazích stejnojmenného vrchu. V roce 1886 se město rozhodlo vystavět nový komplex pro úpravu a čištění vody, s unikátním zděným vodojemem v nejvyšší části vrchu. Projekt vypracovaly a následně také realizovaly Škodovy závody.
„Homolka sama zůstávala až do konce 19. století nezalesněná. První stromy zde město nechalo vysadit krátce po dokončení vodárny a dále pak v období před první světovou válkou. Svahy Homolky se tak postupně změnily ve veřejný park, později nazývaný Čiperovy sady podle významného plzeňského pedagoga a politika Josefa Slavomíra Čipery,“ popisuje Plzeňský architektonický manuál. Popularitu u Plzeňanů si park získal v meziválečné éře. Zejména po roce 1932, kdy tam začaly jezdit tramvaje. Od té doby prošel park několika úpravami.
