Nepořádek, zápach a šustění pytlů na odpadky. To vše je znamením, že se poblíž možná nachází potkani. Aktuálně trápí tento problém obyvatele plzeňské čtvrti Bory. Centrální obvod připouští, že jde o dlouhodobý problém. Přitom by stačilo, aby lidé byli prostě ohleduplnější a odpadky házeli do nádob, nikoli na zem.

Nepěkné překvapení čekalo na pracovníky Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI). Posvítili si totiž na asijskou prodejnu v Nepomuku na jižním Plzeňsku. V zázemí našli stopy po hlodavcích, a dokonce jim jedna živá myš proběhla pod nohama.

Na špacír do ulic v centru Plzně se po několika týdnech vypravil další člen bobřího bratrstva, které obývá místní řeky. Tentokrát byl bobr spatřen hlídkou policie v ulici U Trati v časných ranních hodinách. Předtím asistovali policisté u několika nočních bobřích procházek v prvním říjnovém týdnu. Tehdy se bobři zatoulali do Tyršovy ulice na hlavní vlakové nádraží a do Lobezské ulice.

Nezvaného hosta měla starší paní z Plzně ve svém skleníku. Mezi rajčaty a kedlubnami totiž pobíhala nutrie a ven se jí ani trochu nechtělo. Seniorka proto zavolala městské strážníky, kteří se o vetřelce postarali. Nutriím se v západočeské metropoli dlouhodobě daří. Lidé je krmí a zapomínají, že jde o invazní druh.

Západočeskou metropoli trápí přemnožené nutrie. Mezi nejproblematičtější místa v Plzni patří řeka Mže nebo vodní nádrž České údolí. Hlodavci už jsou velmi ochočení a výjimkou nejsou ani případy, kdy si je lidé chtějí při krmení i pohladit. Zapomínají však, že jde stále o divoká zvířata, která mohou kousnout, což samo o sobě může způsobit kromě šrámu i další komplikace. Nutrie totiž mohou přenášet třeba salmonelu nebo leptospirózu.

Zavalité kapybary mohou návštěvníci plzeňské zoologické zahrady obdivovat už čtvrt století. Pokřtěné mládě přišlo na svět 11. června a nyní získalo své jméno. Tyto hlodavce, kteří mohou vážit až 80 kilo, chová zahrada už od roku 1997.

Dny se zkracují a venkovní teploty začnou pomalu a jistě padat k nule. Právě přechod podzimu a zimy je obdobím, kdy si hlodavci hledají nová, teplejší útočiště. Obyvatelé tak ve svých příbytcích běžně nachází stopy po myších, kunách či dokonce potkanech. Hlodavců se přitom lze jednoduše, účinně a přitom bezpečně zbavit. 

Jméno největšího českého dramatika, hudebníka, vynálezce i nadčasového kriminalisty zná dnes už každý. Poprvé zaznělo jméno Járy Cimrmana před 55 lety během vysílání z nealkoholické vinárny U pavouka. Ryze fiktivní génius se málem stal i vítězem ankety o největšího Čecha. Jeho šíře zájmů sahala i do oblasti zoologie, a tak není divu, že jeho jméno nese i nově objevený druh hlodavce. A kdo jiný by se měl stát patronem než jeden z objevitelů mistrova odkazu – Zdeněk Svěrák.

Okolí nákupních středisek a veřejná prostranství na území prvního plzeňského městského obvodu prošla v těchto rozsáhlou deratizací. Cílem akce bylo zredukovat počty obtížných hlodavců. Zejména na těchto místech byl totiž zaznamenán jejich zvýšený výskyt.

Zavalitým hlodavcům se v ulicích západočeské metropole zjevně velmi zalíbilo. Už podruhé totiž městské strážníky zaměstnal tento nezvaný turista. Po výletu k pivovaru si to tentokrát další zbloudilec mašíroval po chodníku na Americké třídě.