Oslavy konce druhé světové války v Plzni se neobejdou bez nutných dopravních omezení a uzavírek. Město proto doporučuje, aby lidé nechávali svá auta na okrajích metropole a při cestě využívali veřejnou dopravu. Slavnosti svobody se konají od 3. do 6. května. V neděli 5. května se řidičům obousměrné uzavře rušná Klatovská třída. Řidiči také nebudou moci parkovat na náměstí Republiky a v dalších ulicích v samotném centru, kde budou dobové kempy a historická vojenská technika.

Zhruba třicítka rodinných příslušníků, potomků amerických a belgických veteránů, kteří se podíleli na osvobození Plzně a části západních Čech, se chystá do Plzně na letošní Slavnosti svobody. I oni se zapojí do vojensko - historického i kulturního programu a s Pamětí národa poběží za všechny, kteří se nevzdali.

Na rokycanském nádraží stojí Legiovlak. Přijel tam v pondělí 22. dubna, a pokud jste ho ještě nestihli navštívit a máte zájem, pak si pospěšte. Přistaven zde bude už jen do zítra. Zájemci si ho prohlédnou zdarma, připraveny jsou komentované prohlídky.

Národopisné muzeum Plzeňska, které sídlí ve dvou historických domech, prošlo výraznou proměnou. Kromě nově zpřístupněných částí se mohou návštěvníci těšit na dva okruhy. Jeden odvypráví příběh člověka, jenž se v 19. století narodil na venkově a zemřel jako měšťan. S čím se mohl setkat a co zažíval? To odvypráví právě nová expozice. Druhý okruh se zaměřuje na odívání a řemesla. Více než dvouletá rekonstrukce vyšla na 129 milionů korun, většinu pokryla evropská dotace. Zájemci se dovnitř budou moci podívat už 30. dubna, kdy se tam bude stavět májka.

Černý, čerstvě restaurovaný, aerodynamický osobní automobil Tatra 77a z roku 1937 je hlavním tématem nové expozice v Centru stavitelského dědictví Národního technického muzea (NTM) v Plasích na Plzeňsku. Expozice s názvem "Tatra 77a – od zázraku k vraku a zpět" vypráví příběh vozu, který je součástí souboru pěti automobilů z kopřivnické automobilky prohlášených v roce 2006 za národní kulturní památku.

Hrůzný pohled se naskytl Marii Radějové, která vešla na Velký pátek roku 1927 do domku v Malonicích u Blížejova. V kuchyni spatřila svou oběšenou sestru Annu. Vedle ní ležel v tratolišti krve její manžel Tomáš. Na místě byl také dopis, ve kterém se bezdětná žena svěřila, že manžela zabila a veškerý majetek odkazuje osmnáctileté děvečce Boženě. Okolnosti byly více než podezřelé a brzy bylo jasné, že šlo o surovou dvojnásobnou vraždu.

Přesně před 521 lety začal první spor s Janem Bavorem ze Švamberka. Šlechtic, který se usadil v Plzni se dopouštěl různých výtržností vůči měšťanům i jejich poddaným. Tenkrát se za něj přimluvili jeho přátelé z nižší šlechty a odešel bez trestu. Pouze musel slíbit, že své chování napraví. To se nestalo. Problémy s ním postupně vygradovaly do té míry, že začal loupit a přepadat kupce na cestách, za což byl nakonec popraven. Krátce po této události zasáhla město série tří úmyslně založených požárů. Historici se domnívají, že šlo o pomstu za smrt loupeživého šlechtice.

Po 25 letech oprav se poslední březnový víkend v úpatí Šumavy otevře poprvé pro veřejnost vrcholně barokní zámek v Týnci u Klatov ze začátku 18. století. Monumentální zdevastovanou stavbu koupil v roce 1999 od správkyně konkurzní podstaty sběratel umění Jan Pelánek Lazarowitz, aby památku zachránil a umístil v ní své sbírky. Trvalo to ale čtvrt století a stálo čtvrt miliardy korun, než se zámek, prohlášený v roce 2014 za národní kulturní památku, otevře veřejnosti. Jedním z hlavních lákadel bude rozsáhlá kolekce děl Josefa Váchala, řekli dnes novinářům majitelé zámku.

Wehrmacht napochodoval do ulic Plzně 15. března roku 1939 krátce po šesté hodině ráno. Trýznivou atmosféru podtrhla sněhová bouře a silný vichr. Motorizované oddíly nejprve dorazily do Chotíkova a Litic. Němečtí obyvatelé západočeské metropole vojáky vítali a vyvěšovali výzdobu. Ještě toho samého dne se začalo jezdit po silnici vpravo. Naši vojáci i četníci mohli jen přihlížet, proti okupantům totiž měli zakázáno používat zbraně.

Tuláci bez práce, prostitutky i propuštění vězni. Ti všichni se mohli snadno stát takzvanými hnanci. Za císaře pána totiž začaly proudit davy venkovanů směrem do měst s vidinou, že přijdou k výdělku. Mnozí nešťastníci ale skončili na ulici a v doprovodu postrkové stráže se zase vraceli zpět do svého rodiště. Kroniky se zmiňují například o manželském páru byl takto šupem dopraven z Rakouska až do Staňkova na Domažlicku.