FOTO: Národopisné muzeum se pyšní novými prostory i zbrusu novou a moderní expozicí

„Hlavní změnou je, že tu vznikly dva návštěvnické okruhy a expozice je pojata zcela jinak. Lidé se dostanou do mnoha více prostor obou měšťanských domů. Dříve byla expozice hlavně v Gerlachovském domě a dneska je přístupný i Chotěšovský dům, který je díky výtahu přístupný bezbariérově. Expozice jsou moderní a doplňují je multimediální prezentace,“ pochvaloval si ředitel Západočeského muzea v Plzni Jiří Orna.

Jeden okruh lidi seznámí s tím, jak vypadal život jedince v období mezi lety 1830 až 1900. Vše začíná u kolébky ve vesnické světnici. Při průchodu expozicí se návštěvníci seznámí s detaily tehdejšího školního systému, s každodenností dospívání i tím, jak byla důležitá volba povolání. Volný čas je také jedním z témat. Postupně lidé zájemci spatří obchod, léčiva a vše končí, jak život každého z nás - na hřbitově.  Druhý okruh se věnuje odívání a vybraným způsobům obživy v Plzni a v příměstských oblastech.

„Pro nás je klíčové, že jsme dokázali po zhruba 50 letech uceleně prezentovat kolekci měšťanského oděvu, protože to jsme do té doby neměli. Máme v expozici například pohřební výbavu pozdně renesanční Bohunky Lobkowiczové ze Šternberka. Máme tu i nález ze Šternberské kaple, který učinil Ladislav Lábek a zachránil tak předměty z cínové rakve Bohunky Lobkowiczové,“ popsal vedoucí Národopisného muzea Plzeňska Michal Chmelenský.

Úplnou novinkou je Centrum experimentální etnologie, kterému věnovali samostatný prostor. Zájemci si tam budou moci vyzkoušet některé výrobní postupy našich předků. „Například tady máme růženec z klokočí, tak si ho budou moci zkusit vyrobit a podobně. Chtěli bychom tam pořádat workshopy s nositeli tradic. I my sami se budeme učit, protože techniky zhotovení některých našich předmětů sami nevíme,“ prozradil Chmelenský.

Návštvníci uvidí část i domu, která ještě v polovině 19. století sloužila svému účelu. „Během okupace sloužily takovéto prevéty často k ukrytí mnoha sbírkových předmětů našeho muzea. Ladislav Lábek, aby nemusel odevzdávat spolkové památky, judaika, památky po svobodných zednářích a podobně, tak všechno ukryl tady v těchto prevétech a díky tomu se podařilo Západočeskému muzeu uschovat mnoho vzácných předmětů," upozornil Chmelenský. 

Změny je možné pozorovat nejen uvnitř domů, ale i na dvoře. Dělníci tam otevřeli dříve zazděný prostor bývalé jímky a propojili ho s plzeňským podzemím, což obnovilo cirkulaci vzduchu. Novinkou je také kuchyně, kde si lidé budou moci zkusit upéct třeba koláče. „Nádvoří je uzpůsobené na konání akcí. Nejbližší bude stavění máje 30. dubna. Na konci května bude Muzejní noc, kdy budou moci zájemci přijít a něco si tu vyzkoušet.  Akcí tu bude hodně, celý rok nabízí mnoho příležitostí,“ doplnil Orna.

EU dala na rekonstrukci muzea, které je součástí krajem zřizovaného Západočeského muzea v Plzni, 97,75 milionů korun. Ministerstvo pro místní rozvoj dalo na opravy 5,75 milionu a Plzeňský kraj celkem 25,8 milionu korun. „Národopis je nezbytnou součástí naší kultury. Poznat blíže chování, studium a vzdělávání nebo například vývoj odívání našich předků nebo jejich způsob trávení volného času, to je základem nás samých, základem živé a funkční společnosti,“ myslí si krajský radní pro kulturu Libor Picka (STAN).

„Když se řekne národopisné muzeum, tak si člověk vybaví hrábě a nějaké zaprášené ošatky, ale plzeňské muzeum popisuje, co přinesla transformace Plzně v 19. století. Jak se úplně zásadně proměnil život ve městě a velmi to mluví k dnešku. Doba to není tak daleká, přesto se náš život velmi změnil. Děti by měly vidět, jak se ještě před 150 lety obtížně žilo a jak to máme dnes snadné,“ zdůraznil ministr kultury Martin Baxa (ODS).