Vůbec první archeologický průzkum se v areálu plaského kláštera uskutečnil už před sto lety. Přesto řada zajímavostí na své objevení teprve čeká. Momentálně se historici věnují zkoumání pozůstatků zaniklé románské kaple sv. Bartoloměje, kde narazili na záhadný reliéf v podobě obličeje. Kdo je autorem tajemného emotikonu a co vlastně znamená? I to je předmětem mnohdy napínavého bádání.

Unikátní prototyp elektrické lokomotivy vyrobené ve Škodovce po bezmála 60 letech opustil místo svého zrodu. Ve své době šlo o největší a nejtěžší elektrickou lokomotivu pro traťovou službu na území ČR. Od plzeňské Techmanie oblíbený exponát zakoupilo Národní technické muzeum (NTM). Laminátku budou moci milovníci techniky spatřit v železničním depozitáři v Chomutově.

Smutná zpráva přišla do Plzně z USA. Ve věku 99 let zemřel americký válečný veterán Marion Kirkham z Oregonu. Za druhé světové války byl příslušníkem bombardovacího letectva. Marion Kirkham byl pravidelným účastníkem květnových Slavností svobody v Plzni a stal se jednou z jejích nejznámějších tváří. V paměti každého zůstane tento nesmírně populární veterán s šibalským úsměvem na tváři a s jeho oblíbeným gestem se vztyčenými palci. Je to v krátké době už druhý známý americký veterán, který zemřel. V září odešel rovněž ve věku 99 let Earl Ingram. Ten patřil mezi nejznámější a nejrespektovanější veterány, kteří se podíleli na osvobození Plzně. 

Česko si dnes připomíná 103. výročí vzniku samostatné republiky. Konat se budou tradiční akce po celé ČR. Kvůli hospitalizaci prezidenta Miloše Zemana se ale neuskuteční večerní předávání nejvyšších státních vyznamenání, odloženo bylo i jmenování nových generálů. Jména vyznamenaných se ale veřejnost dozví, Pražský hrad seznam večer zveřejní na svém webu.

Anna Letenská byla jedinou českou herečkou, která zahynula v koncentračním táboře. Popravena byla za svoji účast v odboji. Její památku si dnes připomněli v hereččině rodných Nýřanech, kde odhalili její bustu. Nadaná umělkyně se poprvé objevila před kamerou ve snímku Kříž u potoka z roku 1937. Jejím posledním dokončeným filmem bylo dílo režiséra Otakara Vávry Přijdu hned. Film se dostal do kin až dva měsíce po její smrti.

První říjnový víkend je tady a slibuje mnoho zajímavých akcí. Na své si tentokrát přijdou milovníci historie. Plzeňské trolejbusy totiž letos slaví hned dvě kulatá výročí, a to 80 let od zahájení jejich provozu v ulicích města a 85 let od výroby ve strojírenském podniku Škoda. O zábavu ale nepřijdou ani ti, které zajímají moderní hračky v podobě dronů.

Byl slunečný den a Iveta Irvingová se zrovna vracela od svých příbuzných z Domažlicka. Jela se svým tehdejším přítelem na své vysněné motorce a nic nenaznačovalo tomu, že se za pár vteřin její život nadobro změní. V plné rychlosti do ní zezadu naboural vůz řízený dvacetiletým Rumunem. Iveta utrpěla vážná zranění, ze kterých se stále nevzpamatovala. Od nehody uplynulo už třináct let. Dlouhé tahanice s pojišťovnou o náhradu škody a ztráta zaměstnání přivedly zlomenou ženu do víru dluhů. Situace zašla tak daleko, že se dům jejího otce, bombardovacího esa RAF, dostal do dražby a hrozí, že o něj přijde.

Západočeská metropole drží smutek. Ve věku 99 let zemřel americký veterán, který v květnu 1945 s jednotkami generála George Pattona osvobozoval město. Od poloviny 90. let patřil Ingram k pravidelným hostům Slavností svobody. Poslední dva roky ale musel kvůli koronavirové pandemii zůstat doma. Plzeň jeho památku uctila rozloučením u pomníku na Americké třídě. Na radnici od úterý vlaje černý prapor.

Earl Ingram patřil mezi nejznámější a nejrespektovanější veterány, kteří se podíleli na osvobození Plzně. Slavností svobody se poprvé účastnil v roce 1995. Na květnové dny roku 1945 a na Plzeňany vždy rád vzpomínal, popisoval je jako nejvděčnější a nejšťastnější lidi, jaké kdy viděl. O jeho úmrtí informovala plzeňská radnice, jež uctí jeho památku vyvěšením americké a české vlajky, které doplní černý prapor.

„Českomoravský prostor se nesmí nikdy ponechat v takovém stavu, který by umožňoval Čechům tvrdit, že je to jejich prostor. Někdy nezbude nic jiného, než Čechy poněmčit a převychovat, nebo postavit nakonec ke zdi.“ Tyto věty pronesl vysoký představitel SS a policie, tehdy sedmatřicetiletý Reinhard Heydrich na shromáždění nacistických funkcionářů několik dnů po svém příjezdu do Prahy. Na základě Hitlerova pověření byl před 80 lety, 27. září 1941, jmenován zastupujícím říšským protektorem v Čechách a na Moravě s cílem zlomit odboj a odpor českého lidu. Reakcí byl atentát na tohoto kata českého národa provedený skupinou statečných českých odbojářů, kterému v červnu 1942 podlehl.