Nečekaný konec mělo policejní vyšetřování případu několika stromů pokácených na jedné zahradě v Tachově. Dva z nich pachatel dokonce ze zahrady odnesl. I když majiteli zahrady způsobil nemalou škodu, před soud se vandal nedostane a policie musí případ odložit.

Speciálním repelentním nátěrem chce město Plzeň chránit předem vytipované stromy před aktivitou bobra evropského. V novém projektu se zaměří na vzrostlé a krajinářsky cenné dřeviny. Na jejich kmeny aplikuje ochranný nátěr. První lokalitou, kde město ochranná opatření postupně zavádí, je řeka Mže v oblasti Malesic, Radčic a soutoku Mže s řekou Radbuzou. Ochrana se soustředí na nejvýznamnější stromy, ostatní ponechá přirozené aktivitě bobra.

Bobr, který si to odhodlaně vykračoval ulicí U Prazdroje. Takový pohled se naskytl plzeňským městským policistům. Noční procházku městem si ale největší evropský hlodavec dlouho neužíval. Strážníci ho zkušeně nasměrovali zpět do vody. Bobr evropský je zvláště chráněný živočich a dříve byl v kraji vzácností. V posledních dvou desetiletích se však postupně rozšířil po celém regionu.

Bobr během krátké doby vyprojektoval a postavil to, co nějakou dobu připravovali ochránci přírody. Díky jeho hrázím se totiž podařilo obnovit mokřady kolem říčky Klabavy pod Dolejším Padrťským Rybníkem v CHKO Brdy. Zároveň tím ušetřil zhruba 30 milionů korun. Této kuriozity si všimla i zahraniční média. O českém bobrovi se tak dočetli například čtenáři Zeit im Bild, New York Times, The Guardian nebo National Geographic. A teď se dokonce dostal mezi deset dobrých světových zpráv roku 2025. Žebříček sestavila švédská tisková agentura TT.

Některá zvířata na procházce v lese běžně nepotkáte. Správci Chráněné krajinné oblasti Brdy se proto pochlubili snímky z fotopastí. Před objektivem se procházela třeba liška, divoké prase či jelen.

Na špacír do ulic v centru Plzně se po několika týdnech vypravil další člen bobřího bratrstva, které obývá místní řeky. Tentokrát byl bobr spatřen hlídkou policie v ulici U Trati v časných ranních hodinách. Předtím asistovali policisté u několika nočních bobřích procházek v prvním říjnovém týdnu. Tehdy se bobři zatoulali do Tyršovy ulice na hlavní vlakové nádraží a do Lobezské ulice.

Bobr to v Evropě neměl nikdy lehké. Člověk ho málem vyhubil dokonce dvakrát během dvou století. Poprvé tomu bylo na přelomu 17. a 18. století, podruhé o sto let později, když v Evropě zůstalo na několika místech jen asi 1200 zvířat. A na Šumavě nebyl vůbec. V novodobé historii se na Šumavě bobr usídlil přesně před 20 lety. V roce 2005 na říčce Řezná u Železné Rudy a další jedinec byl pozorován na Žďáreckém jezírku u Strážného. O rok později vzniklo další bobří teritorium v meandrech Vltavy u obce Pěkná. Bobr zadržuje tu velké množství vody a je přirozenou kořistí vlků.

Případ výpadku proudu s velmi překvapivým koncem se odehrál v nočních hodinách u obce Málkov na Tachovsku. Hasiči tam vyjížděli k popadaným a jiskřícím kabelům v nedalekém lese. Na místě našli nesporné důkazy o tom, kdo je oním záškodníkem. Stačil jim pohled na jeden dobře ohlodaný kmen stromu.

Stále častěji se motoristé setkávají na silnicích s chráněnými bobry, kteří se bohužel mnohdy stávají obětí dopravních nehod. Střet s bobrem zatím naposledy zažila na území Plzeňského kraje řidička, která se svým osobním automobilem havarovala u Černého rybníka poblíž Babylonu na Domažlicku.

Pořádně napilno měli v uplynulém roce plzeňští městští strážníci, kteří se kromě své běžné činnosti potýkali i se řadou zaběhnutých zvířat. Nejčastěji šlo o kočky, které pak v drtivé většině skončily v útulku. Několikrát ale museli policisté vyjíždět do centra města, kde se procházel bobr. Dva týdny také děsila řidiče na Lochotíně černá potulující se koza. Výjimkou ale nebyla ani exotická zvířata jako andulky nebo hadi či ještěrka.