Všechny opery Bedřicha Smetany uvede v příštím roce plzeňské Divadlo J. K. Tyla. V roce 2024 uplyne 200 let od Smetanova narození a 140 let od jeho úmrtí. Významná výročí každých deset let připomíná celostátní projekt Rok české hudby. V Plzni, kde Smetana v mládí studoval gymnázium, zazní kromě všech jeho oper i další díla českých skladatelů.

Po dvou covidových letech se v plné parádě vrátí na plzeňské náměstí Republiky oblíbené Adventní trhy. Organizátoři chtějí návštěvníkům vše plně vynahradit. Šetřit nebudou na výzdobě ani na kulturním programu, který je podle nich nejbohatší za poslední dekádu. Chybět nebude ani vyhlídkové kolo, které se při své loňské premiéře setkalo s obrovským úspěchem. Koronavirus ovšem promluvil do účasti stánkařů, kdy někteří s tímto živobytím úplně skončili.

Rekonstrukci slavné Branky v místě zvaném U Branky v centru Plzně chystá Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje (SKV PK) ve spolupráci se Západočeským muzeem v Plzni (ZČM). Prostor původní Litické brány projde díky projektu Nová Branka v několika etapách velkou proměnou, součástí bude i archeologický výzkum. Branka se nachází na rohu Smetanových sadů a ulice Bedřicha Smetany.

První premiérou souboru opery Divadla J. K. Tyla v této sezóně bude oblíbený Smetanův Dalibor. Romantická tragédie se poprvé představí dnes večer ve Velkém divadle v hudebním nastudování Jiřího Štrunce a v režii Martina Otavy.

Je to už 120 let, kdy se s velkou slávou otevřela zbrusu nová budova městského divadla ve Smetanových sadech. Slavnostním představením byla opera Libuše od Bedřicha Smetany. Kulaté výročí si chtějí divadelníci připomenout velkou výstavou, která provede zájemce historií vzniku této novorenesanční budovy.

Výdejní bibliobox bude fungovat jako boxy různých e-shopů, přes které si mohou lidé sami vyzvednou svůj nákup. Podobné zařízení určené pro knížky zatím v Plzni není. Projekt Knihovny města Plzně vyjde na 530 tisíc korun. Nápad už posvětili zastupitelé.

Více než 11 tisíc Plzeňanů se v anketě vyjádřilo, že by stromy na náměstí Republiky měly být natrvalo. Šlo o reakci na dočasné umístění 12 habrů v obřích květináčích. Osázené nádoby se už dříve objevily v historickém jádru města. Zatímco obyvatelé zeleň vítají, odborníci jsou na rozpacích. Například architekt Marek Marovič upozorňuje na fakt, že by takovému zásahu měla předcházet diskuze s památkáři a architekty, aby vznikl promyšlený a smysluplný návrh. Podle něj se zatím umisťovala zeleň v centru Plzně až diletantsky.

Rozsáhlou plochu náměstí Republiky obsadilo na několik dní 12 habrů v obřích květináčích. Zároveň s jejich instalací běžela online anketa, kde se mohli lidé vyjádřit, zda by si přáli, aby stromy na náměstí zůstaly. Drtivá většina Plzeňanů přítomnost zeleně kvituje, a proto se podnětem bude zabývat vedení radnice. V srdci města nadále zůstane jen pět stromů u přechodů pro chodce. Ostatní se přesunou do ulice Bedřicha Smetany a k partnerům Nadačního fondu Plzeň sobě, který je iniciátorem celého projektu.

Květen přinesl mnoho témat a události, které hýbaly západočeskou metropolí. Plzeň po koronavirové pauze například ožila velkolepými slavnostmi svobody. Fanoušci chaloupky na mostním pilíři naopak smutně přihlíželi jejímu konci v plamenech. Během května také padlo definitnivní rozhodnutí nad ostudným „skleněným peklem“ a snad všichni s napětím sledovali bouřku, kterou později meteorologové označili za derecho.

Od časného rána pracovali zahradníci na instalaci 12 stromů na náměstí Republiky v Plzni. Pomáhali jim i dva mladíci, kteří v opilosti zdemolovali květináče v ulici Bedřicha Smetany. Stromořadí na náměstí nezůstane dlouho. Lidé ho budou moci obdivovat jen do 6. června. Do té doby mohou Plzeňané hlasovat v anketě a třeba se v budoucnu vrátí stromy už natrvalo.