Archiv města Plzně má být na co hrdý, nyní má nejvíc archivních kulturních památek ze všech městských archivů v republice. Nově se jí totiž stal rukopis Petr Albina s portrétní galerií saských Wettinů. Vzácný rukopis ukazuje podobu drážďanské galerie tohoto rodu, která je od sklonku druhé světové války nezvěstná.

Zhruba 28 000 židovských náhrobků po celém Česku, tedy asi polovinu českých a moravských židovských hřbitovů, zdokumentoval za devět let Tachovský archivnický a muzejnický spolek TAMUS. Profesionálně se zabývá hlavně dokumentací a výzkumem starých židovských hřbitovů a organizuje i jejich opravy a záchrany. Má jejich soupisy, fotografie s čitelnými epitafy a mapy. TAMUS spolupracuje s mezinárodními židovskými organizacemi a tvoří světovou databázi pohřbených. Spolek má podporovatele a příznivce z celého světa.

Kdyby Plzní neprošel Martin Stelzer, zcela jistě by vypadala o poznání jinak a kdoví, jestli by ji v zahraničí proslavil pěnivý mok. Právě on stojí za nejstaršími a dodnes fungujícími plzeňskými pivovary, do kterých přivedl sládka Josefa Grolla, jenž stojí za vznikem legendárního plzeňského ležáku. Stelzer postavil Saský most, starou synagogu a mnoho další staveb, okolo kterých denně prochází stovky Plzeňanů. Žádná z budov ale nenese cedulku s jeho jménem a komunisté dokonce nechali odstranit i stavitelův rodinný hrob.

Všechno odstartovala sbírka fotografa a místního kronikáře, který stovky svých snímků daroval městu. Nebyl ale nikdo, kdo by měl čas vše roztřídit. Jenže pak přišla pandemie a času je najednou více než dost. Fotky začaly postupně plnit webové stránky Spáleného Poříčí. Stejně tak se vršila i jejich hromada v infocentru. Nyní jsou jich tisíce a představují život na jižním Plzeňsku ještě z dob, kdy fotoaparát byla velká vzácnost.