Rodák ze Šťáhlav Martin Vít propadl cyklistice prakticky hned, jakmile se naučil jezdit na kole. Na bicyklu dojíždí do práce v jakémkoli ročním období a ani déšť či sněžení ho neodradí. Postupem času ho uchvátily závody a zejména extrémně dlouhé tratě. Účastnil se dokonce jednoho z nejdelších závodů světa, kdy na horském kole jel z Kanady až do Mexika. Pravidelně se účastní i tuzemských extrémních soutěží, kde sbírá cenná vítězství a zkušenosti. Nešetří se ani o dovolených, například letos vyráží na expedici ze Španělska do Maroka.

Rodák ze Sušice zvládl během devíti let nacestovat stopem přes 300 tisíc kilometrů. Navštívil 86 zemí světa a vyzkoušel si mnoho povolání na všech obydlených kontinentech. V posledních letech mu na cestách dělá společnici fenka Corey, s níž o nevšední zážitky rozhodně není nouze. Slávek Král sám o sobě s nadsázkou říká, že je profesionální bezdomovec, který žije v batohu. O svých cestách s humorem vypráví na přednáškách a své nejlepší i hrůzostrašné zážitky zvládl sepsat také do knížky Stopařův průvodce zeměkoulí.

Na Facebooku mají bezmála 29 tisíc fanoušků a na Instagramu dokonce více než 40 tisíc sledujících. Všechno přitom začalo vyšitým nápisem na mikině. Řeč je o projektu We Love Šumava, který spojuje milovníky přírody, jenž mezi sebou sdílí tipy na výlety, fotografie anebo spolu sází stromy a uklízejí lesy. Za vším stojí rodák z Železné Rudy Richard Brož, jehož spontánní nápady milují tisícovky lidí.

Zásadní moment plzeňské sportovní historie se začal psát 11. února 1950 na bývalém Dobytčím trhu, kde vyrostl otevřený zimní stadion s umělou ledovou plochou. Ten den se uskutečnil také první přátelský hokejový zápas mezi Plzní a Prešovem. O rok později už Západočeši hráli v první lize. Stadion zažil před 30 lety i vypjaté okamžiky, kdy jeden z fanoušků ze samé radosti z postupu Plzeňanů do finále federální ligy podpálil stadion.

Do širšího povědomí se vousatý Plzeňan se zálibou v kloboucích dostal díky populární soutěži MasterChef, kde se probojoval do finálové šestnáctky. Jeho účast ale doprovázela smutná skutečnost, že před zahájením soutěže pochoval svého novorozeného syna. Překonat těžké období se mu podařilo díky vaření a zejména skrze latinskoamerickou kuchyni, které naprosto propadl. Ve Veleslavínově ulici si před necelými dvěma měsíci otevřel bistro, kde se může každý přesvědčit o jeho kulinářských dovednostech.

Do života Plzeňáka Tomáše Bursy vstoupila před lety rakovina žaludku. Prognóza byla nejistá a během nejtěžší fáze léčby pobýval na chalupě bez vody, topení a s minimem finančních prostředků. Dostal však druhou šanci a chce ji maximálně využít. Začal s tvorbou adventních kalendářů, které osobně rozváží dětem hospitalizovaným na onkologických klinikách po celém Česku. Kalendáře a Tomášovo odhodlání však neznají hranic a jeho snem je nadějí a láskou uzdravit celou nemocnou Evropu.

S foťákem v ruce procestoval Václav Šilha všechny kontinenty včetně Antarktidy. Jeho fotografie publikovaly prestižní zahraniční časopisy a je také držitelem ocenění Czech Press Photo. V posledních letech se snažil zachytit hlavně mizející kultury, ke kterým nekompromisně proniká globalizace. Už pár let ale nosil v hlavě myšlenku, že by rád zmapoval české kroje a tuzemské zvyky. Vznikl tak projekt „Tradice v obrazech“. První zastávka pak nemohla být nikde jinde než na Domažlicku a na Plzeňsku.

Grafička, fotografka, malířka a také velká milovnice psů. Přesně tak můžeme titulovat Plzeňačku Weroniku Gray, která svou uměleckou tvorbu směřuje hlavně ke čtyřnohým společníkům. Pořádá charitativní akce na pomoc opuštěným chrtům, a dokonce i dva adoptovala. Mimo jiné ilustrovala knižní bestseller Gump – pes, který naučil lidi žít, za kterou její autor Filip Rožek získal Cenu čtenářů Magnesia Litera. Podle knihy vznikl stejnojmenný film. S tvorbou nadané umělkyně se budou moci lidé seznámit už na konci září v rámci akce Víkend otevřených ateliérů.

Předpovědi meteorologů se ne vždy vyplní. O tom se přesvědčili i lidé na západě Čech, pro které platila výstraha před silnými bouřkami, které mělo doprovázet krupobití. Řada z nich si tak přeorganizovala plány na víkend a poklízela zahrady. O pár hodin později už lidé spílali na sociálních sítích, že u nich bylo sucho, sluníčko a všechny přípravy na přívalové deště byly marné. Podle meteorologů je ale lepší vydat nepřesnou výstrahu, než žádnou.

Obrovská tragédie! Jinými slovy se ani nedá popsat úhyn čtyř z pěti kusů zubřího stáda v přírodní rezervaci nedaleko Rokycan. Podle odborníků za úhyn může silná infekce způsobená střevními červy. V minulých dnech krátce po sobě uhynuly dvě zubří samice, jedna i s mládětem a býk Tábor, který do rezervace přicestoval loni v květnu.