Ne 13. 9. 2026Lubor
Zprávy

Zimní stadion v Plzni se poprvé otevřel před 72 lety, prošel velkou proměnou a zničil ho i dramatický požár

Zuzana Pešková3 minuty čtení11. 2. 2022, 9:00
Nakladatelství Starý Most z publikace Čekání na Zlato
Nakladatelství Starý Most z publikace Čekání na Zlato · Foto: Nakladatelství Starý Most

Zásadní moment plzeňské sportovní historie se začal psát 11. února 1950 na bývalém Dobytčím trhu, kde vyrostl otevřený zimní stadion s umělou ledovou plochou. Ten den se uskutečnil také první přátelský hokejový zápas mezi Plzní a Prešovem. O rok později už Západočeši hráli v první lize. Stadion zažil před 30 lety i vypjaté okamžiky, kdy jeden z fanoušků ze samé radosti z postupu Plzeňanů do finále federální ligy podpálil stadion.

Zeměbranecká kasárna a dobytčí trh kolem roku 1890, dnes na tomto místě stojí zimní stadion, zdroj: Západočeské muzeum v Plzni

Pod širým nebem se v Plzni uskutečnil také první mezinárodní zápas, který si nenechalo ujít rekordních 14 tisíc diváků. Fanoušci tehdy postrčili svůj tým k vítězství 6:2 nad švédským celkem AIK Stockholm. Pokaždé se však tak nedařilo. Například v roce 1955 si pořadatelé uřízli pořádnou ostudu. Před večerním zápasem s Českými Budějovicemi mohli totiž kluziště využít lidé k volném bruslení. Led se ale změnil spíše v rybník a Plzeňané už nedokázali kluziště upravit.

Hokej se stal v Plzni fenoménem a hráče povzbuzovaly tisíce fanoušků, jejichž počty pravidelně přesahovaly 10 tisíc. Postupem času bylo potřeba stadion razantně přebudovat. V letech 1966 až 1970 vznikla podle projektu Vladimíra Urbance, Pavla Janečka a Ladislava Švábka krytá hala. Roku 1972 na konstrukčně pozoruhodnou budovu navázala prosklená kruhová restaurace, kde nyní funguje Muzeum her – psali jsme ZDE. Soubor staveb pro pro plzeňský hokejový klub doplnila tematická socha hokejového útočníka a brankáře od sochaře Vítězslava Eibla.

Požár způsobila světlice

Foto: Nakladatelství Starý Most z publikace Čekání na Zlato

Renovace se dočkala také samotná hrací plocha. Staré trubky nahradily nové a místo chladící směsi solanky v nich proudil čpavek. Pořádně zabrat dostal stadion 31. března 1992, kdy Plzeň v semifinále porazila Vítkovice 5:3 a postoupila do finále federální ligy. Bouřlivé oslavy se však změnily v naprostý chaos. Od světlice jednoho z fanoušků vzplála pytlovina zavěšená u stropu stadionu, která tam byla kvůli lepší akustice při koncertech.

„Myslím, že tam někdo do mikrofonu hlásil, aby lidé pomalu odcházeli. Všichni jsme ale stáli a koukali, co se bude dít. Postupně začala pytlovina padat. Chytla půlka stadionu a začal chaos. Byl tam dým, lidé nemohli dýchat, a tak rozbili okna, aby se mohli nadechnout. My jsme se uklidili do kabiny a když jsme po 20 minutách vylezli, tak nebylo přes kouř nic vidět. Mysleli jsme si, že nebudeme mít zimák k dispozici pro finále, ale nakonec se to podařilo uklidit,“ tak vzpomínal hokejista a dnešní generální manažer klubu Martin Straka ve vysílání České televize v rámci pořadu Momenty play off.
 

Oheň silně poškodil časomíru a další zařízení na stadionu. Celý den se v Plzni hlásili dobrovolníci, kteří chtěli pomoci s odstraňováním škod. S bezplatnou pomocí přispěchaly firmy spjaté s regionem a nakonec se přeci jen hrálo. Viníkem požáru byl devětatřicetiletý muž, jeho stíhání však zastavila prezidentská amnestie.

Postupem let se musela řešit hlavně otázka kapacity a před místy k stání dostaly přednost sedačky. Dnes je kapacita stadionu 7 536 diváků.

Zdroj: Zimní stadion Plzeň, Plzeňský architektonický manuál, archiv ČT

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Viktoria nezvládla domácí zápas se Sigmou a prohrála 2:3Fotbal

Viktoria nezvládla domácí zápas se Sigmou a prohrála 2:3

Plzeňská Viktoria se v osmém kole představila na domácím stadionu proti Sigmě Olomouc. Celé utkání tahala za kratší konec a i když byla aktivnější a doháněla náskok soupeře. Ten nakonec vyhrál 3:2. Plzeň tak už pošesté z osmi kol ztratila body a v tabulce je až desátá.

E.ON jako první v Česku zvedá laťku dobíjení na rekordních 600 kilowattůSpolečnost

E.ON jako první v Česku zvedá laťku dobíjení na rekordních 600 kilowattů

V Dolním Dvořišti, jen pár desítek metrů od hranice s Rakouskem, spustil E.ON Drive Infrastructure veřejnou dobíjecí stanici s rekordním výkonem až 600 kilowattů. Slouží osobním autům, autobusům i elektrickým kamionům na trase do jižní Evropy.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook