Při příležitosti Světového dne dárců kostní dřeně se v sobotu večer zahalí budova historické radnice na náměstí Republiky v Plzni do červené barvy. Západočeská metropole se tím zapojuje do osvěty a zároveň je to i symbolické poděkování všem, kteří se zapsali do registru dárců. Ve světě jich je už přes 42 milionů.
Červeně bude radnice zářit od 19:00 hodin do půlnoci. Dárců krvetvorných buněk stále přibývá. I proto Český červený kříž ve spolupráci s registrem hrdiny ocení ty, kteří pomohli a darovali tak někomu život. „Poděkovat je to nejmenší, co můžeme učinit pro ty, kteří darovali kus sebe sama pro záchranu druhého člověka. Jsem vždy velmi rád, že se mohu setkat s takovými lidmi, pro které slovo obětavost znamená konkrétní čin, a ne jen slova. Věřím, že jejich příklad osloví další, aby zvážili vydat se touto cestou pomoci,“ uvedl prezident Českého červeného kříže Marek Jukl. Ocenění letos převezme přes 30 lidí.
Úterý, 6. února 2024, 18:02
Mimo země EU směřuje ke staršímu muži kostní dřeň, odebraná v úterý v plzeňské fakultní nemocnici od třiadvacetiletého dárce Petra Hrubého z Opavska. Ten se stal se tisícím dárcem kostní dřeně registrovaným v Českém národním registru dárců dřeně...
Ve světových registrech je více než 42 milionů lidí. Když lékaři, kteří hledají dárce pro svého pacienta, osloví registr. Nejprve bádají v českých databázích. Když se v nich dárce nenajde, hledání pokračuje v zahraničí. Optimální shoda je většinou v 10 z 10 imunitních znaků. V některých případech má nemocný v registrech dárců více, jindy se najde jediný nebo ani jeden. Proto je potřeba databázi neustále doplňovat. „Je to pro nemocného opravdu štěstí, když najdeme onu optimální shodu. Není to samozřejmost. A každý, kdo do registru vstoupí, zvyšuje naději, že to štěstí někdo jiný bude mít,“ zdůraznila vedoucí Českého registru dárců krvetvorných buněk Marie Kuříková.
Ideální dárce je zdravý člověk ve věkovém rozmezí 18 – 35 let, který je ochotný věnovat krvetvorné buňky a váží více než 50 kilogramů. Registr v Česku vznikl už v roce 1992. A jak samotný odběr krvetvorných buněk vypadá?
„Dárce je připojen na separátor. Z jedné žíly proudí krev do přístroje, ten odebere části krvetvorných buněk. A do žíly na druhé ruce se mu vrací krev zpátky. Separace trvá přibližně čtyři hodiny. Obtížné je pro dárce ležet celou dobu bez hnutí a nemít možnost ani pohnout rukou. Buňky se sbírají do pytlíčku. Pak putují do laboratoře, kde se sečte, kolik buněk se odebralo. Pak buňky cestují za příjemcem. Vždy s kurýrem. A to buď pozemní nebo leteckou dopravou,“ vysvětlila před časem pro Plzeňskou Drbnu vedoucí lékařka koordinačního centra registru dárců Jana Navrátilová. Druhou metodou je odsátí dřeně jehlou z kosti pánevní. Tento zákrok už se provádí pod narkózou. Rozhodnutí je vždy na dárci.
Pro pacienta trpícího poruchou krvetvorných buněk není jiná možnost záchrany než darování kostní dřeně. U dospělých pacientů je úspěšnost transplantace krvetvorných buněk 60 až 80 procent, u dětí 70 až 90 procent.
Tři čtvrtiny dárců kostní dřeně nejsou s pacientem v příbuzenském vztahu, jsou to dobrovolní dárci. „Tisíc a každý jedinečný - to jsou naši dárci. Šance, že ke shodě mezi pacientem a dobrovolníkem dojde, je malá. Reálně daruje dřeň jedno procento ze všech zapsaných v registru, a proto čím více lidí v databázi budeme mít, tím zvýšíme pravděpodobnost, že najdeme dárce opravdu pro každého," dodala.
Foto Richard Beneš
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
