Počasí dnes2 °C, zítra1 °C
Čtvrtek 21. listopadu 2024  |  Svátek má Albert
Bez reklam

Vendule zachránila život transplantace kostní dřeně. Inspirovala tím manžela, který se teď stal tisícím dárcem krvetvorných buněk v Plzni

Mimo země EU směřuje ke staršímu muži kostní dřeň, odebraná v úterý v plzeňské fakultní nemocnici od třiadvacetiletého dárce Petra Hrubého z Opavska. Ten se stal se tisícím dárcem kostní dřeně registrovaným v Českém národním registru dárců dřeně (ČNRDD), který existuje už 31 let. Mladého dárce přijela podpořit i jeho manželka Vendula. Sama před lety absolvovala transplantaci kostní dřeně od nepříbuzného dárce.

„Onemocněla jsem leukemií před čtyřmi lety. To vedlo k tomu, že se manžel přihlásil do registru. Dostala jsem krvetvorné buňky dvakrát od jednoho a téhož dárce. Teď už se cítím dobře. Jsem samozřejmě na manžela pyšná, někdo zachránil život mně. Teď život někomu jinému zase zachrání on,“ uvedla Vendula Hrubá, zatímco sledovala při odběru manžela napojeného na separační přístroj.    

„Vím, že příjemce mé kostní dřeně je starší než já a žije kdesi mimo Evropskou unii. Neváhal jsem ani okamžik, když jsem se rozhodoval o mém dárcovství. Bylo velkým překvapením, když jsem dostal zprávu, že mám shodu s někým, kdo potřebuje moji kostní dřeň. Ale jsem rád, že jsem byl vybraný a že mohu někomu zachránit život. Pracuji ve farmacii jako farmaceutický operátor. Konkrétně se zabývám potahováním tablet. Tak pomáhám lidem i díky mé práci,“ řekl usměvavý dárce s pořadovým číslem 1000. „Nepříjemné je pouze to, že člověk musí asi čtyři hodiny ležet a vůbec se nehýbat,“ dodal Petr Hrubý.   

Hned na sousedním lůžku ležel dárce s číslem 999. Vít Rosecký přijel do plzeňské nemocnice ze Žďáru nad Sázavou. „Pracuji jako výpravčí u SŽ. V registru dárců jsem 15 let. Moje krvetvorné buňky zamíří také mimo EU a měla by je dostat žena. Bude výrazně lehčí, než jsem já. Cítím se při odběru dobře, je zde skvělý personál, velmi empatické a nesmírně profesionální sestřičky,“ pochvaloval si dárce Vít Rosecký.

Sestřičky se snaží dárcům samotný čtyři hodiny trvající odběr co nejvíce zpříjemnit. „Snažíme se je různě zabavit. Už jsme tady hráli i různé slovní hry. Dárce se nesmí hýbat, pokud chtějí na toaletu tak to obstarají moje ruce. I když se třeba chtějí poškrábat na nose, jsem jim k dispozici. Při odběru jim mohou začít brnět prsty, nos nebo pusa. Tak se jim přidává do krve vápník, aby se to nestávalo. Může se někomu udělat i nevolno. Ale od toho jsme tady, abychom jim ihned pomohli. Odebírá se 200 ml plazmy a nějakých 250 ml kmenových buněk,“ vysvětlila separátorová sestra Michala Vokáčová.  

Jak probíhá odběr krvetvorných buněk? 

Ideální dárce je zdravý člověk ve věkovém rozmezí 18 – 35 let, který je ochotný věnovat krvetvorné buňky a váží více než 50 kg. „V registru, který vznikl v roce 1992, máme aktuálně přes 123 398 dárců. Loni bylo celkem 78 odběrů, což byl rekord. Na počet dárců máme v našem registru hodně odběrů. Loni se do registru přihlásilo přes 9000 osob. Vracíme se k číslům, která byla před covidem. Dárce vyřadíme z registru, když je jim 60 let. Druhý registr je v Praze. Měli jsme už také dva dárce, kteří darovali třikrát. Ale platí pravilo, že se dává obvykle jen dvakrát,“ vysvětlila vedoucí lékařka koordinačního centra registru dárců Jana Navrátilová.

A jak samotný odběr krvetvorných buněk vypadá? „Dárce je připojen na separátor. Z jedné žíly proudí krev do přístroje, ten odebere části krvetvorných buněk. A do žíly na druhé ruce se mu vrací krev zpátky. Separace trvá přibližně čtyři hodiny. Obtížné je pro dárce ležet celou dobu bez hnutí a nemít možnost ani pohnout rukou. Buňky se sbírají do pytlíčku. Pak putují do laboratoře, kde se sečte, kolik buněk se odebralo. Pak buňky cestují za příjemcem. Vždy s kurýrem. A to buď pozemní nebo leteckou dopravou,“ informovala lékařka.

Pro pacienta trpícího poruchou krvetvorných buněk není jiná možnost záchrany než darování kostní dřeně. U dospělých pacientů je úspěšnost transplantace krvetvorných buněk 60 až 80 procent, u dětí 70 až 90 procent.

Tři čtvrtiny dárců kostní dřeně nejsou s pacientem v příbuzenském vztahu, jsou to dobrovolní dárci. „Tisíc a každý jedinečný - to jsou naši dárci. Šance, že ke shodě mezi pacientem a dobrovolníkem dojde, je malá. Reálně daruje dřeň jedno procento ze všech zapsaných v registru, a proto čím více lidí v databázi budeme mít, tím zvýšíme pravděpodobnost, že najdeme dárce opravdu pro každého," řekla lékařka Jana Navrátilová.

V registrech na celém světě jich je 40,9 milionu. Registry jsou propojeny a úzce spolupracují, přesto se zhruba pro každého čtvrtého pacienta vhodného dárce najít nepodaří nebo se nalezne příliš pozdě. Najít dárce se shodnými znaky jako má pacient, je obtížné. Ideální je shoda 10 na 10 transplantačních znaků. Někdy je to i 12 na 12. Po zápisu do registru se někomu ozvou lékaři téměř hned, někomu třeba za pět deset let, většině potenciálních dárců se ale neozvou nikdy. Pro české příjemce registr zajistil také stovky štěpů ze zahraničí. Nejčastější import je z Německa. Česká dřeň pomáhala již téměř po celém světe, včetně takových zemí, jako je Argentina nebo Austrálie.

Ohodnoť článek

Foto Richard Beneš

Štítky dárce kostní dřeně, odběr kostní dřeně, krvetvorné buňky, fakultní nemocnice, hematologie, registr dárců

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Vendule zachránila život transplantace kostní dřeně. Inspirovala tím manžela, který se teď stal tisícím dárcem krvetvorných buněk v Plzni  |  Zdraví  |  Zprávy  |  Plzeňská Drbna - zprávy z Plzně a okolí

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.