Fakultní nemocnice zrekonstruovala metabolickou JIP pro pacienty v kritickém stavu a zahájila rozšíření Kardiologické kliniky

Metabolickou JIP projde ročně 400 až 500 pacientů. „Z původní jednotky tady nezůstal kámen na kameni, je to úplně nové uspořádání péče o kriticky nemocné," řekl ředitel FAN Plzeň Václav Šimánek. První metabolická JIP v plzeňské nemocnici měla v roce 1991 šest lůžek, postupně se rozšiřovala. Dnes má po rekonstrukci deset lůžek s nejvyšším možným vybavením.

„Naše nejčastější diagnózy jsou život ohrožující infekce, pacienti v různých stavech šoku, po zástavách krevního oběhu, se selháním plic, třeba z důvodu rozsáhlého zápalu plic, pacienti s akutním selháním funkce ledvin nebo jater, neurologičtí pacienti s těžkými formami epilepsie, po těžkých otravách. To spektrum je velmi široké a pokrývá celou interní medicínu, ale také neurologii, psychiatrii, občas máme i chirurgické pacienty," uvedl přednosta I. interní kliniky FN Plzeň Martin Matějovič. Na jednotce se starají také o život ohrožující komplikace pacientů po transplantaci kostní dřeně či po transplantaci ledvin.

Nyní pracoviště odpovídá svým vybavením nejmodernějším trendům a nabízí nesrovnatelně vyšší komfort pro personál, pacienty i jejich blízké. Celková investice rekonstrukce matabolické JIP dosáhla 109 milionů korun, financována byla téměř 73 miliony z evropských fondů Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Částka 36 milionů korun šla z rozpočtu fakultní nemocnice.

Své vlastní JIP nižšího stupně mají i další kliniky a oddělení nemocnice. Pokud ale pacient potřebuje přístrojovou náhradu plic nebo ledvin, míří na metabolickou jednotku. Průměrně zde zůstává šest až osm dnů, někteří pacienti ale na jednotce stráví i dva nebo tři měsíce. Zejména pro dlouhodobé pacienty má jednotka podle Matějoviče zřejmě i světový unikát - může využít venkovní prostor, kterému zdravotníci říkají terasa naděje.

„Ten koncept se ve světě rodí a hodně se o něm diskutuje, ale pokud se nestaví na zelené louce, je to těžké udělat. My díky atriu jsme tu možnost měli. Terasa naděje je pro pacienty, kteří tady tráví týdny a měsíce a dívají se do bílého stropu. Možnost opustit zdi intenzivní péče, vyjet na denní světlo, vidět slunce, vidět zahradu, to je něco, co těm lidem vlévá do žil naději, že se uzdraví, a strašně to pomáhá v uzdravování," řekl Matějovič.

„Z programu IROP už nemocnice získala podporu jedenácti projektů, na které získala více než 1,2 miliardy z evropských peněz. Pět dalších projektů v aktuálním období je doporučeno k financování,“ říká Magda Sýkorová, ředitelka plzeňské pobočky Centra pro regionální rozvoj České republiky, které IROP kompletně zastřešuje. „Podpora nových projektů, které se týkají kybernetické bezpečnosti, už teď přesahuje 161 milionů korun a přepokládám, že tím nemocnice nekončí a využije i další výzvy, které v oblasti zdravotnictví vypíšeme v druhé půli tohoto roku,“ dodává Sýkorová.

Nemocnice rozšiřuje Kardiologickou kliniku

Druhou významnou akcí ve fakultní nemocnici je zahájení výstavby na Kardiologické klinice. Současných 30 standardních a 11 JIP lůžek zdvojnásobí svoji kapacitu na dvou nových lůžkových stanicích. Onemocnění srdce jsou nejčastější příčinou úmrtí v České republice. U mužů i žen je nejvyšší úmrtnost na chronickou ischemickou chorobu srdeční, selhání srdce a akutní infarkt myokardu. Jen za uplynulý rok hospitalizovala Kardiologická klinika FN Plzeň 4 000 pacientů.

„Počty pacientů s kardiovaskulárními onemocněními bohužel stále rostou. Rozšíření stávajících prostor je zcela nezbytné pro zajištění potřebné péče nejen pacientům z Plzeňského kraje, ale i sousedních regionů. Celkové náklady na výstavbu nového moderního pracoviště ve výši 180 milionů korun uhradí nemocnice ze svého rozpočtu. Stavba by měla být dokončena v prosinci letošního roku,“ dodává ředitel Václav Šimánek.