V dříve neprobádané oblasti odhalili pracovníci a studenti plzeňské katedry archeologie pozůstatky osídlení v místě, kudy procházela jedna z hlavních větví Hedvábné cesty. Obyvatelé sídlištních pahorků jedli hodně masa a pšenice, zjistili výzkumníci ve spolupráci s místní Ošskou státní univerzitou.
„Náš archeologický odkryv se soustředil na lokalitu Ak-Žar, která byla vstupní branou do náročného vysokohorského úseku Hedvábné cesty mezi Ferganou v dnešním Kyrgyzstánu a Uzbekistánu a Tarimskou pánví v současné oblasti Sin-ťiang v Čínské lidové republice. Obchodní karavany zde musely překonat horské hřebeny přesahující až 3000 metrů nad mořem,“ vysvětlil vedoucí expedice Pavel Vařeka z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU).
V Ak-Džaru se dochovalo celkem sedm sídlištních pahorků, takzvaných „tepe“, datovaných do doby mezi 2. stoletím před naším letopočtem až 5. století našeho letopočtu. Pahorky tvořily součást rozsáhlého sídelního areálu o ploše téměř 100 hektarů. Sondáže také odhalily zástavbu jednoho z pahorků, jehož osídlení ukončil katastrofální požár.
Archeologové mají dnes už představu o každodenním životě na Hedvábné stezce. Pomohly k tomu nálezy vybavení jako je kuchyňská linka, stolní keramika a další artefakty. „Rostlinná část jídelníčku obyvatel tepe zahrnovala ječmen, pšenici a proso doplněné luštěninami a velmi bohatým sortimentem ovoce, jako byly jablka, švestky, broskve, ořechy, vinná réva a pistácie. Obrovský soubor zvířecích kostí dokládá nejen značnou konzumaci masa, ale také velký význam chovatelství dobytka v ekonomice, který doplňoval lov například kozorožců,“ popsal Vařeka.
Na úpatí pahorku objevil česko-kyrgyzský tým archeologů také pohřebiště s bohatou výbavou tvořenou zejména šperky, mincemi nebo zbraněmi. Zánik lokality datovali do období klimatické změny na prahu středověku. Místo pak využívaly kočovnické komunity jako zimoviště, a to až do nucené sovětské kolektivizace ve 20. století.
„Zpátky do České republiky se studující a vyučující vrátili na začátku listopadu. V Kyrgyzstánu strávili v průběhu roku několik týdnů. Výzkumné expedice v jižním Kyrgyzstánu podniká katedra archeologie FF ZČU už několik sezón ve spolupráci s přírodovědci z Akademie věd ČR, s Akademií věd Kyrgyzské republiky a Ošskou státní univerzitou. Do Kyrgyzstánu se archeologové plánují vrátit i příští rok,“ dodala mluvčí univerzity Andrea Čandová.
Foto Se svolením Západočeská univerzita v Plzni
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
