Při výzkumné expedici do jižního Kyrgyzstánu učili archeologové Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni řadu zajímavých objevů a ve výzkumu nadále pokračují. Aktuálně prozkoumávají lokalitu v podhůří Pamíru. Jejich práce poskytuje vhled do života na euroasijské Hedvábné stezce v době železné.
Fakulta filosofická ZČU letos slaví 25 let od svého založení. Za tu dobu mají na kontě její studenti a profesoři z katedry archeologie mnoho úspěchů. Mezi úspěšné zahraniční expedice patří jejich dlouholetý výzkum v jižním Kyrgyzstánu. Západočeši spolupracují s kolegy z Ošské státní univerzity a z akademií věd obou zemí. Společně objevili stopy dávného osídlení z doby od 1. tisíciletí před naším letopočtem až do středověku a novověku.
„V roce 2023 začal na žádost kyrgyzské strany také výzkum v oblasti Batkenu, kde od 50. let nepůsobil žádný archeolog. Veškeré výdaje zatím platila Státní univerzita v Batkenu, která má velký zájem o další spolupráci,“ vysvětluje vedoucí katedry archeologie Pavel Vařeka.
Sobota, 16. září 2023, 08:45
Unikátní projekt plzeňských archeologů nabízí pohled na to, jak se žilo v antické římské kolonii poblíž přímořského městečka Santa Marinella nedaleko Říma. Díky hře ve virtuální realitě si budou moci zájemci užít komentovanou prohlídku, anebo plnit...
V lokalitě Ak-Džar, která leží zhruba asi 20 kilometrů od města Oš, učinili archeologové velké množství nálezů. Většinou šlo předměty z keramiky určené ke stolování nebo přípravě pokrmů. Ak-Džar je podle expertů takzvaný sídlištní pahorek. V minulosti tvořily takovéto pahorky kontrolní bod stezky. Vědci ze Západočeské univerzity je zkoumají od roku 2019. Celkem jich nalezli sedm.
„V podhůří Pamíru procházela jedna z hlavních větví starověké a středověké dálkové euroasijské Hedvábné stezky. V místě, kde cesta opouští úrodné Ferganské údolí a vstupuje do Alajských hor, jsme v nadmořské výšce 1300 metrů objevili stopy dávného osídlení z doby od 1. tisíciletí před Kristem, až do středověku a novověku,“ popisoval Vařeka nedlouho po unikátním objevu.
Sobota, 23. prosince 2023, 08:40
Velký pohodář, drsný motorkář, kterého hned tak něco nerozhází a zároveň i spisovatel. Tak lze popsat Vladislava Tomana z Plzně. Na motorce sám vyráží každým rokem na své cesty do míst, kterým by se většina jiných smrtelníků raději vyhnula....
„Nalezli jsme sedm sídlištních pahorků, které vznikly dlouhodobým sídlením na jednom místě a ukládáním kulturních vrstev. Dosahují výšky několika metrů,“ upřesnil. Výzkum sídlištních pahorků přináší archeologům svědectví o životě na Hedvábné stezce v době jejího největšího rozmachu. Odhaluje komplikované soužití usedlých populací a nomádů na rozhraní zemědělské krajiny a podhorských stepí. „Výpověď nalezených artefaktů dokládá prolínání vlivů kočovníků a kultur spojených se zemědělstvím. V svrchních vrstvách, tedy někdy na prahu středověku, odkryv odhalil zánikové horizonty. Jedná se o spáleniště a destrukce staveb, které mohou svědčit o násilném zániku sídel usedlých obyvatel,“ doplnil Vařeka.
Ve středověku a novověku nahradili usedlou populaci nomádi. V létě pásli dobytek v Alajských horách, na zimu sestupovali do podhůří a zkoumanou lokalitu využívali jako zimoviště. Na troskách starších sídel s hliněnou architekturou si budovali jednoduché přenosné jurty. „Za válek na konci 19. století, kdy byl jižní Kyrgyzstán připojen k ruskému impériu, kočovníci přestali zimoviště využívat a před carskou armádou uprchli do hor. V dobách Sovětského svazu pak bylo nomádské obyvatelstvo nuceně usídlováno v nově budovaných kolchozních‘ vesnicích,“ doplil Vařeka.
Foto Fakulta filozofická Západočeské univerzity v Plzni
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
